Galia a Kašpárek položili základy k vítězství, Čurda ocenil sílu týmu. Ale jak je to s postupem?
Jako před 6 lety v Dánsku. Češi úvodní utkání šampionátu nezvládli a prohráli s Rakouskem, na rozdíl od do poslední chvíle napínavého duelu, který byl k vidění letos, tehdy rozdílem třídy, o 10 gólů. Tak či tak, šampionát zahájili porážkou a o první body se tak pod tlakem pokoušeli proti Makedonii. Zde se ale naštěstí cesty rozcházejí. Postup na mistrovství Evropy 2014 v Dánsku nám odsunuli Makedonci do říše snů. Po remíze 24:24 potřebovali Češi porazit pořádající tým, což v silách českého týmu zkrátka nebylo, byť Filip Jícha se opět přiblížil nadlidskému výkonu. O 6 let přišla odveta. Na vítězství 25:24 z loňského mistrovství náš národní tým navázal letos vítězstvím 27:25 a po právu se mohl radovat. Odvrátil hrozbu vyřazení v základní skupině. Při tomto scénáři by se sice Česká republika zařadila k házenkářským mocnostem v podobě Srbka a především Francie, podobná útěcha by ale v tu chvíli nikoho v kabině příliš nenadchla. Nepsaným a nevyřčeným cílem českých házenkářů je totiž nadále postup z nesmírně vyrovnané základní skupiny. K tomu je po vítězství nad Makedonií o něco blíže, přesto ale daleko.
Situace v základní skupině B se zamotává. Po dnešním vítězství Rakouska nad týmem Ukrajiny pořadatelský tým zůstává na prvním místě, na druhou příčku jsme se posunuli my. Za námi zůstává Makedonie se stejným počtem bodů a horším vzájemným zápasem, poslední příčka patří Ukrajině, která je bez bodu. Situace, která se sice zdá být na první jednoduchá, je ale ve skutečnosti nesmírně komplikovaná. Češi totiž nemusí postoupit ani v případě, že Ukrajinu porazí, stejně tak ale postoupit mohou, i když nezvítězí. Mohou být první, i poslední.
Ještě předtím, než Vás zahrneme čísly a variantami, které mohou nastat, se s Vámi ale podělíme o pocity aktérů utkání se Severní Makedonií. A ne jen jich. Mezi stovky diváků, kteří se i tentokráte rozhodli do Vídně vycestovat, jsme mohli najít i několik velmi zajímavých házenkářských tváří. Mezi nimi také Daniel Čurda. Trenér pražské Dukly, se kterou se drží po podzimní části na bronzové příčce a útočí na nejvyšší pozice, baví diváky stanice Nova sport svými házenkářskými postřehy a zkušenostmi během duelů německé Bundesligy. Dnes na tribuně sledoval české reprezentanty a každý český gól emotivně prožíval, po závěrečném hvizdu nijak neskrýval své nadšení. Pro kluky nacházel po utkání jen slova chvály:
„Byl to úžasný zážitek, hned na začátek musím zmínit, že čeští fanoušci byli slyšet, byť Makedonci měli přesilu. Z mého pohledu bylo důležité, že jsme zvládli první poločas, protože jsme hráli často v oslabení. Makedonci toho ale nevyužili a neutekli nám. Martin Galia byl neuvěřitelný! Já si myslím, že od začátku bylo jasné, že naši gólmani jsou výborní a to, že se jim nepovede jeden zápas, to je nic, to nehraje žádnou roli. S Rakouskem to byla jedna prohraná bitva, celá skupina je ale válka.“
Po prvním poločase prohrávali Češi o 2 branky (9 : 11). Nástup do druhého poločasu si ale nemohli vysnít lépe. Během úvodní desetiminutovky byla práce Makedonců pryč a naopak to byli Češi, kdo začali pomalinku, ale jistě soupeři utíkat. Nemalou, spíše stěžejní roli, na tom měla pravá spojka české reprezentace, Stanislav Kašpárek. Za svým sokem na postu Kirilem Lazarovem, který mimochodem opět předvedl parádní výkon, nechtěl zůstat pozadu. V první patnáctiminutovce se prosadil šestkrát, včetně čtyřbrankové série „one man show“.
„Ať už byl ve druhé půli vynikající Stáňa Kašpárek, anebo Babec … Tohle byl týmový výkon. Tým dělá to, že se z prohraného zápasu za 48 hodin oklepe a zvládne porazit, podle mě, velmi silného těžkého soupeře, který má hráče v lepších týmech, než my. Otevřeli jsme si dveře, teď je ale opravdu potřeba do nich vlézt.“
Právě Stanislav Kašpárek a jeho výkon na začátku druhého poločasu byl impulzem k velkému obratu. Z tribun plné žlutočervených šál, vlajek a dresů pomalu přestával na hřiště dopadat mohutný řev „Macedonia!“ a vystřídal ho radostný jásot „Češi!“ Levoruká spojka, která nakonec zakončila utkání na sedmi gólech, nemohla jinak, než ocenit řady fanoušků, kteří opět pomohli reprezentaci svými hlasivkami.
„Za svůj výkon vděčím i fanouškům, kteří nás dostanou do takového transu, který vás nutí dosáhnout na hranici vašich sil. Pak se hraje daleko líp.“
Druhým základním kamenem byl Martin Galia. Jeho výkon opět eskaloval a v těch nejtěžších chvílích držel parník jménem „naděje na vítězství“ nad vodou. Řada jeho zásahů by si našla místo v sestřizích nejlepších zákroků večera a především pivota Stoilova doslova vydeptal. Ve stoprocentních pozicích na něm troskotali také křídla či největší hvězda soupeře, Kiril Lazarov. Byť se prosadil jedenáctkrát, na výhru to jeho týmu nestačilo. Martin Galia byl proti. Zaslouženě si poté převzal cenu a banner pro nejlepšího hráče utkání, který, jak po zápase přiznal, vystaví v garáži.
„Ve čtyřiceti letech už nebudu nějak prožívat nějaká ocenění, já jsem tu teď jenom proto, abych pomohl. To se dnes snad podařilo. Myslím si, že celý tým šlapal dobře a byli jsme dobře připravení…“
„…Co budu dělat s tou velkou plaketou za nejlepšího hráče utkání? Nevím, vystavím to v garáži.“
Nyní čeká český tým Ukrajina. A po ní? Dostáváme se k postupovým i nepostupovým variantám. A ty jsou dosti zamotané. Vůbec nejjednodušší variantou, která může nastat, je vítězství Rakouska nad Makedonií a vítězství České republiky nad týmem Ukrajiny. V takovém případě postupuje Rakousko z prvního místa se 2 body za vítězství nad Českem, které postoupí z místa druhého, ale bez bodů za vítězství nad Makedonií a Ukrajinou. Druhá, neméně reálná situace, je ale ta, že vítěznému utkání Čechů bude předcházet triumf Makedonie nad domácím týmem. Tady vzniká opravdové číselné a statistické peklo.
Ukrajina v tu chvíli zakončí své dobrodružství na posledním místě skupiny bez bodu. Zato trojice Rakousko, Severní Makedonie a Česko by mělo shodně po 4 bodech, každý jedno vítězství a jednu porážku. Česká republika by do této minitabulky, ve které rozhoduje gólový rozdíl v utkáních proti zmíněným dvěma soupeřům, s gólovým rozdílem -1 (Za vítězství o 2 s Makedonií a prohru o 3 s Rakouskem). Podle toho, o kolik by Makedonie porazila Rakousko, by nastalo několik variant.
Pokud by Makedonie zvítězila o gól, měla by stejný gólový rozdíl, jako Česko. Rakousko by postoupilo z prvního místa s gólovým rozdílem +2 a z dvojice Makedonie – Česko (oba týmy budou mít gólový rozdíl -1) by postoupil ten tým, který by nastřílel v této minitabulce 3 týmů více branek. Pokud by tedy Makedonie vyhrála 32:31 a více (33:32, 34:33, 35:34….), postoupila by Makedonie, která by měla větší počet vstřelených gólů, než Češi. Pokud by Makedonie vyhrála 30:29 a méně, postupují Češi. Rozdílná a výjimečná situace nastává také ve chvíli, kdy Makedonci zvítězí přesně 31:30. V tu chvíli by měli úplně stejné skóre jako Češi (56:57) a postupujícím by bylo družstvo, které má lepší gólový rozdíl ze všech skupinových zápasů (tedy včetně zápasu s Ukrajinou). V takovém případě by měli Makedonci skóre 0 (výhra o gól nad Ukrajinou a Rakouskem a prohra o 2 s námi), Češi by měli skóre -1 a Ukrajinu by tak museli porazit o 2 branky a více. Pokud by Češi vyhráli o gól, rozhoduje větší počet gólů ve všech zápasech skupiny (Makedonci by v takovém případě měli skóre 82:82 a Češi by museli vyhrát 27:26 a více).
Pak je zde varianta, že Makedonie porazí Rakousko o 2 nebo o 3 góly. Tato varianta je pro českého fanouška tabu a sprosté slovo. Jakmile jedna z těchto dvou variant nastane, Češi nepostoupí, i kdyby Ukrajinu porazili o padesát. Gólový rozdíl bude vždy v jejich neprospěch. Zajímavá situace by nastala, pokud by Makedonie zvítězila o 2 góly. Rakousko by v tu chvíli mělo gólový rozdíl +1, zatímco Makedonie 0. Na prvním místě by tedy bylo Rakousko, ale do hlavní skupiny by postoupilo bez bodu, dva body za vítězství ve vzájemném zápase by brala druhá Makedonie. Češi by ale zkrátka nepostoupili.
Za předpokladu, že by Makedonie vyhrála o 4, má nejlepší gólový rozdíl, Češi a Rakušané by měli oba -1. Rozhodovalo by se tedy mezi nimi stejně, jako v prvním případě. To znamená, postupoval by tým, který by vstřelil více branek (Rakousko by muselo dát 25 branek a více, pokud vstřelí 23 a méně, postupují Češi, pokud vstřelí 24 a prohraje tedy 24:28, skóre s Českem bude stejné a postoupí ten tým, který má lepší gólový rozdíl ze všech zápasů. Češi by tím pádem museli porazit Ukrajinu o 5 a více).
Pak už se dostáváme k možná nejzajímavější kombinaci. Pokud by Makedonci vyhráli o 5 a více gólů, Rakušané budou s nejhorším gólovým rozdílem na posledním místě, Češi druzí a Makedonci první. Postoupilo by ale duo Makedonie – Česko a tím pádem by měli Češi v hlavní fázi 2 body za vítězství nad Severní Makedonií.
Toto je tedy možná nejhorší varianta, jaká může nastat, protože každý gól a každé jinak vypadající závěrečné skóre může znamenat úplně jiný osud českého týmu. Zajímavostí je určitě také ale to, že i případná porážka s Ukrajinou nemusí znamenat vyřazení. Vítězství Rakušanů nad Makedonií (a tentokráte je jedno v jaké výši) by totiž českým hráčům dovolovalo prohrát s Ukrajinou o jednu branku. Ve vzniklé minitabulce, kde by Rakousko mělo 6 bodů a zbylé 3 týmy po dvou, by totiž v případě výhry Ukrajiny nad Českem o jeden gól měla stále naše reprezentace nejlepší gólový rozdíl. Každá další branka už by ale znamenala konečné vyřazení.
Zmatení? Zamotaní? Nedivíme se, i nám trvalo hezkou chvilku, než jsme všechny tyto varianty sestavili a snažili se jim sami porozumět. Krátké zhodnocení na závěr: Češi stále nemají nic ve svých rukou, jejich případné vítězství ani nejtěsnější porážka nemusí znamenat ani postup, ani celkový neúspěch. O všem rozhodne zítřek a výsledek obou dvou utkání. My nemůžeme dělat nic jiného, než doufat, že to klukům vyjde a nakonec ten postup urvou!
Zdroj:HNB
Foto: Hana Vrbková, Uros Hocevar / kolektiff
ČLÁNKY ROČNÍKU 2019/2020 SPONZORUJÍ
