Byl to hodně bojovný zápas, který jsme měli šanci zvrátit, říká nováček týmu Vojtěch Patzel
Již tak dost nízké teploty ve Vídni během dnešního dne ještě více klesly a na silnicích se začaly hromadit první pokrývky sněhu. Ve Wiener Stadthalle ale mělo být pořádné vedro! Úvodní utkání desátého hracího dne mezi týmy České republiky a Běloruska mělo rozhodnout o tom, který z týmů si ukořistí první body do tabulky a zachová si tak naději na postup do Stockholmu. I případná prohra by šanci na umístění mezi nejlepší trojicí hlavní skupiny úplně nepohřbila, ale výrazně oddálila.
Stejně jako při zápase se Španělskem byla v hale spíše komorná atmosféra. Většina diváků, kteří dorazili, neprojevovali náklonost ani jednomu z týmů, řada míst zela prázdnotou a zaplnila se až na duel domácího Rakouska se Španěly. Nejvýraznější podpory se tak český tým dočkal od skupiny rakouských dětí, které s bubny skandovaly téměř celé utkání „Češka“, popřípadě německé výrazy pro obranu během útoku soupeře.
Bohužel, ani to nepomohlo. Po úvodním gólu Horáka zatápěl české obraně Nikulenkau, na kterého upozorňoval Horák den před zápasem v rozhovoru. Naopak na uzdě dokázal český tým udržet pivota Artsema Karalenka, nejlepšího pivota základní části turnaje. Tedy, v prvním poločase. Obstojná práce v obraně podpořená dalším skvělým výkonem Martina Galii, jehož zákrok z 27. minuty ještě několikrát v sestřizích uvidíme, nakonec vykompenzovala střelecké trápení v útoku. Právě v ofenzivní části se mohl český tým naštěstí spolehnout na Ondřeje Zdráhalu, jehož góly udržely český tým na dostřel.
Ve druhém poločase ho doplnil Stanislav Kašpárek, několik gólů zaznamenali také křídelníci Vančo a Jurka. O co se zlepšila střelba, o to se ale zhoršila defenziva. Do hry se dostal pivot Karalek a začala přestřela o to, kdo se první utrhne. To se ale nepovedlo nikomu. Kdykoliv se mohl český tým dostat do vedení, zastavila ho nepřesná střelba, popřípadě se ke střele ani nedostal. Na druhé straně měl soupeř zase většinu odražených míčů. K tomu se přidala řada chyb v české defenzivě a z toho plynoucí neustále dotahování se na soupeře. Do vedení se během druhého poločasu český celek už nedostal. Bělorusové si své vedení pohlídali a došli si pro své první 2 body.
Na české straně se nejen na lavičku, ale i na hřiště dostala nová posila českého týmu. Po zranění Matěje Klímy dostal příležitost v národním týmu jeho klubový spoluhráč a velký kamarád Vojtěch Patzel. V závěru utkání vyběhl na hřiště a užil si, dle oficiálních statistik, svoji minutu a půl dlouhou „chvilku slávy“.
Vojto, jak jsi viděl ty ze svého pohledu zápas?
„Byl to hodně bojovný zápas, který jsme měli šanci zvrátit na svoji stranu. Bohužel se nám nedařila obrana pivota a křižný pohyb a v útoku jsme se také chvílema trápili. Teď musíme zvednout hlavy a jet dál.
Ty sám jsi dostal hned na úvod šanci vběhnout na hřiště. Jak ses cítil?
Hrálo se mi dobře, samozřejmě jsem rád, že mě tam trenéři na chvíli zkusili poslat. Mrzí mě, že jsem nemohl trochu víc pomoci zvrátit výsledek.
Věděl jsi už před zápasem, že se na palubovku dostaneš?
Věděl jsem, že budu na soupisce, na rozdíl od zápasu se Španělskem. To, jestli půjdete do hry, nikdy nevíte dopředu, to vždy vyplyne až ze situace. Já se tam dneska dostal a za to jsem rád.
Do národního týmu ses dostal po zranění Matěje Klímy. Viděli jste se, byli jste spolu v kontaktu?
„Ano, my jsme s Matějem nejlepší kamarádi, takže jsme si psali, povídali jsme si spolu. Mrzí mě, že moje nominace vyplynula ze zranění, obzvláště Matěje, zranění nikdy nikomu nepřeju. Jsem ale rád, že tu jsem.“
Teď vás čekají ještě Chorvaté a Němci. Přemýšlíš už teď, co v těch, asi posledních dvou zápasech na EURU, budete chtít odehrát?
„Oba dva celky patří k absolutní evropské špičce a zápasy by to byly těžké za jakékoliv situace. My se teď musíme po té prohře pořádně připravit. A kdo ví, třeba se nám i podaří překvapit a uhrajeme i nějaké ty body.“
Zdroj: HNB
Foto: Hana Vrbková/chf.cz
ČLÁNKY ROČNÍKU 2019/2020 SPONZORUJÍ
