Zemi tulipánů válcuje český Josef

Pokud v české házené vyslovíte příjmení Josef, každý si hned vzpomene na trenéra extraligového týmu Dukly Praha, jen malé procento lidí však ví, že syn právě tohoto trenéra odešel ve svých 19 letech z Jičína do zahraničního angažmá, ve kterém si po dvou letech svými výkony vysloužil nominaci mezi 3 nejlepší házenkáře Holandska. Více o talentovaném házenkáři Janu Josefovi, se dozvíte v rozhovoru níže...

Pocházíte z házenkářské rodiny, v kolika letech jste začínal s házenou?

"S házenou jsem začínal jako malý ve 4 letech v  Německu, když tam můj taťka hrál házenou a my jsme tam do mých 5 let žili."

 

Jste odchovancem pražských Vršovic, nebo jste původně začínal  v jiném klubu?

"Ano původně jsem začínal v pražském Sokolu Vršovice, poté jsem prošel týmem Sparty a od mladšího dorostu jsem působil v Dukle, ze které jsem pak přestoupil do extraligy do Jičína. Do Jičína už jsem odcházel ale zraněný a skoro půl roku jsem hrál s utrženým meniskem. To byla chyba a po operaci jsem měl stále problémy a rok jsem nemohl hrát házenou."

 

Patřil jste i do mládežnického reprezentačního týmu, jaké největší úspěchy můžete z reprezentace vypíchnout? 

"Určitě Mistrovství Evropy v  Černé Hoře. Když to tak vezmu, tak každý reprezentační sraz byl pro mne úspěch."

 

Co předcházelo odchodu do zahraničí a proč zrovna Holandsko? 

"Kontaktoval mě tehdejší trenér Emmenu a trenér současné holandské reprezentace Joop Fiege. Tenkrát jsem ještě neměl manažera, takže to byla opravdu náhoda a hlavně to bylo v období, kdy jsem opravdu rok nic nedělal a já přijal pozvánku na testovací tréninky. Byly to moje první tréninky po roce bez házené. Po posledním tréninku jsem hned dostal nabídku, a protože jsem měl krátce po maturitě, tak jsem se dlouho nerozmýšlel a přijal jsem ji."

 

Srovnání severské a české házené?

"Pro mne to byl obrovský skok nastoupit hned do nejvyšší soutěže, kde je prvních 6 týmů, a to se nebojím říci lepší než týmy z  české extraligy. Hlavně celá holandská liga je tvořena z  mladých hráčů, kteří se pak prosazují dál. Důkazem bylo 5. místo na mistrovství Evropy juniorů ročníků 92/93 což je moje kategorie. Házená je tu opravdu severská, tudíž technická a rychlá. Rozdíl vidím i v tréninkovém vytížení 4 krát trénink v  hale a 4 krát trénink v  posilovně s  fitness trenérem. Trvalo mi opravdu celý první rok, než jsem si pořádně zvykl na posilovnu, kterou jsem v  Čechách moc neznal a hlavně na házenou samotnou. Musím říct, že jsem začal hrát úplně jinak a začal jsem se na hru dívat a vnímat ji úplně jinak, za co vděčím právě Joopovi Fiegemu. Velké plus tu vidím v práci s mládeží od mini žáků až po starší dorost. Jsou tu pro ně házenkářské akademie, kde přes týden trénují a chodí do školy a v  pátek a o víkendu trénují a hrají za své kluby."

Odcházel jste jako 19letý mladík, jak se k vám v novém klubu chovali?

"Všichni byli ohromně ochotní a ve všem mi pomáhali. Lidé v  Holandsku jsou hrozně přátelští, takže jsem se tu cítil a cítím opravdu jako doma."

 

Byl jste nominován mezi 3 nejlepší hráče Holandska, jaký to byl pocit?

"Pocit to byl opravdu hezký. Zvedlo mi to zdravě sebevědomí. :-) "

 

Váš otec trénuje extraligovou Duklu, snaží se vám dávat rady do házenkářského života? 

"Dříve určitě dával, když se na mě chodil koukat a v Jičíně byl můj trenér. Teď se mi snaží dávat rady do života samotného."

 

Sledujete ještě českou házenou, víte jak se vede třeba právě Dukle v letošní sezóně?

"Určitě českou házenou sleduji. Když to jde, občas se podívám na nějaký zápas. Dukle jsem fandil a její výkony se mi opravdu líbily. Škoda že jim to proti Lovosicím nevyšlo, ale doufám, že Zubří dvakrát porazí a skončí pátí."

 

Zpět k vaší kariéře v Holandsku, lano vám házely dva kluby druhé německé bundesligy, zvažoval jste přestup? 

"Přestup jsem určitě zvažoval, ale po dohodě s mým manažerem jsme se domluvili, že na rok půjdu do Volendamu, který hraje kromě holandské ligy i Bene-Ligu a evropské poháry. Ty kluby z  2. Bundesligy nevěděli ještě jistě jestli zůstanou v  2. Bundeslize, protože ta je letos od sestupových příček až po 11. místo opravdu hrozně vyrovnaná. Loni jsem trénoval s Nordhornem a letos jsem měl možnost trénovat s  Emsdetenem, kde je trenér Dan Kubeš. Ve Volendamu mám smlouvu maximálně na rok. Domluvili jsme se s manažerem, že když se vyskytne něco dřív, tak je možnost, že třeba v  zimní přestávce už přestoupím."

 

Podepsal jste tedy smlouvu v jednom z nejlepších klubů Holandska,  KRAS Volendam, co vás s klubem čeká do budoucna? 

"Určitě se těším na spolupráci s Markem Schmetzem, dlouholetým hráčem německé bundesligy. A určitě se těším na evropské poháry a na Beneligu což je liga nejlepších 4 týmů z  Holandska a nejlepších 4 z Belgie. A doufám, že se posunu zas o krůček dál."

 

V nové angažmá vás mimo jiné čeká i účast v evropských pohárech a Lize mistrů. Na co se nejvíce těšíte?

"Těším se vlastně na všechno, na soupeře, atmosféru a doufám, že získám cenné zkušenosti." 

Teď trochu odbočíme, Jan Josef obyčejný člověk. Chodíte do zaměstnání nebo se profesionálně živíte házenou? 

"V 

 Holandsku jsem začal v  září studovat, ale denní studium bylo opravdu obtížné kombinovat s 8 tréninky týdně. Takže až přestoupím do Volendamu, což je 20 minut od Amsterdamu, tak začnu dálkové studium nejspíše v  Amsterdamu. Živím se ale jen házenou."

 

Krom házené máte ještě nějaké koníčky, jak trávíte volný čas? 

"Volný čas trávíme s  přítelkyní společně, která tu se mnou žije a studuje tu mezinárodní učitelství pro základní školu. Neděle trávíme většinou ve městě v  Emmenu nebo jen doma koukáním na české seriály. :-) "

 

Co vám v Holandsku nejvíce schází?

"Samozřejmě rodina a malí bráchové. Nejvíce pak asi hory a české jídlo. Ale o to více se pak těším na všechny a všechno domů do Čech."

 

V Česku teď probíhá soutěž o nejlepšího mládežnického trenéra, na koho vy nejraději vzpomínáte a proč? 

"Nejraději vzpomínám z Vršovic na pana Červenku a pana Brdka. Pan Červenka byl můj první trenér ve Vršovicích v  mini žácích. Rád vzpomínám na turnaje a na soustředění. Pan Brdek byl můj trenér v  žácích. Byl přísný, ale byla s  ním hrozná legrace a ve vlaku cestou na turnaje nás zkoušel vždycky z  dějepisu. :-) Z  Dukly nejraději vzpomínám na svaly Pavla Faráře :-) :-) "

 

Pokud se zamyslíte nad svou dosavadní kariérou, je něco co dnes vidíte jinak a změnil byste zpětně nějaké své rozhodnutí? 

"Asi bych nic neměnil. Určitě byly věci, které nebyly podle mých představ, ale i ty věci byly k  něčemu dobré. Takže bych nic neměnil."

 

Teď trochu záludná otázka, vize do budoucna, čeho byste rád v házené dosáhl? 

"Chtěl bych zůstat hlavně zdravý. Už tohle, že mám možnost hrát, a i vlastně studovat díky házené v  zahraničí, měl jsem možnost trénovat v  Německu, mít profesionálního manažera z  Německa, přestup do Volendamu tohle všechno už je takový malý sen. A samozřejmě se budu snažit dostat co nejdále."

 

Máte možnost prostřednictvím HNB vzkázat něco českým fanouškům, kamarádům, malým začínajícím házenkářům. Co to bude?

"Já bych byl hrozně rád, kdyby se v Čechách házená stala více populární, protože to je opravdu sport, který si to zaslouží. Určitě bych chtěl vzkázat malým začínajícím házenkářům, ať si házenou užívají a ať u ní vydrží co nejdéle, protože díky házené poznají spoustu nových lidí, spoustu nových kamarádů a zážitků."

 

Honzo, děkuji za rozhovor, za fanoušky HNB a celou házenkářskou komunitu, přeji hodně štěstí v dalším zahraničním angažmá, a aby se vám v házené dařilo minimálně tak dobře, jako doposud. Držíme palce!!! :-) 

 

Foto: Osobní archiv Jana Josefa

 

 

Češi v zahraničí

Bergischer HC – klub Čechům zaslíbený!

Ikonickým byl rok 2016 pro západoněmecký celek Bergischer HC. Klub oslavil své jubilejní desáté narozeniny, zároveň se mohl radovat z nejlepšího...

Zemi tulipánů válcuje český Josef

Pokud v české házené vyslovíte příjmení Josef, každý si hned vzpomene na trenéra extraligového týmu Dukly Praha, jen malé procento lidí však ví, že...