"Reprezentační kariéra už je minulost, házená mne však stále baví", zní z úst 36 letého usměvavého a vždy vstřícného Čecha žijícího v Německu.

Plzeňský odchovanec Alois Mráz měl začátek kariéry přímo exkluzivní. V letech 1998 a 1999 byl součástí týmu HC Kovopetrol Plzeň, který dvakrát získal český titul. V roce 2001 pak zamířil do německého Solingenu, kde  jeho výkony v Bundeslize bohužel ovlivňovala série těžkých zranění, mimo jiné také přetržená achillovka. V Německu hájil barvy klubů Solingenu, Hamburku, Lübbecke, Wetzlaru. Nyní Lojzu vídáme na palubovce druholigového Hüttenbergu, kde má smlouvu na další dva roky. Se lvíčkem na hrudi odehrál  136 reprezentačních utkání a vstřelil 317 branek. Pro spolehlivost v útočné i obranné fázi hry, byl jako universál ceněn všemi reprezentačními trenéry a stal se na dlouhá léta jedním z článků úzkého reprezentačního výběru. 

 
Dohnat Lojzu k rozhovoru pro HNB nebylo zase tak snadné jak si asi mnoho z našich fanoušků myslí. :-) S rozhovorem souhlasil okamžitě, ale pracovní vytíženost a početná rodina jsou prostě na prvním místě což samozřejmě chápeme! :-)
 
 
Lojzo,  když se ohlédneš za reprezentační kariérou, co se Ti jako první vybaví?
 
"Úplně první vzpomínka je na perfektní partu, se kterou jsem zažil úspěšné zápasy, kvalifikace a turnaje. Nezapomenu na radost, zábavu a oslavy po výhrách. :-)  Na druhou stranu si vzpomínám i na ty momenty, kdy se nám nedařilo A nezvládali  
jsme sportovní cíle, které si každý z nás tam někde uvnitř přál."  
 
Co Tě vedlo k tomu, že jsi se rozhodl v reprezentaci skončit ?
 
"Já jsem o ukončení reprezentační kariéry uvažoval už dlouho, nebylo to rychlé rozhodnutí. Léta přibývají a mám velkou rodinu a tak je třeba přemýšlet jak se o ni postarám až přestanu hrát úplně. Musím si určit priority a pomalu se připravovat na budoucnost." 
 
 
Bylo těžké říct reprezentační házené sbohem?
 
"Představoval jsem si to lehčí než to bylo. :-) Ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude tak emotivní . Musím přiznat, že mě to celé dostalo, loučení s týmem, loučení v Brně s fanoušky a k tomu ten úžasný postup do Kataru co kluci dokázali vydřít. Celé to loučení korunoval galavečer a následná oslava. Užil jsem si to a opravdu budu dlouho vzpomínat. Prostě to se mnou zamávalo a udržet emoce nebylo tak jednoduché. :-)" 
 
Za poslední dvě sezony se to silné reprezentační jádro pomalu rozpadlo, kariéru ukončili Honza Filip, Karel Nocar, David Juříček, Vašek Vraný, nedávno jsi odešel Ty a z Dana Kubeše se stal místo hráče trenér. Byli jste skvělá parta, zůstáváte dál v kontaktu nebo kamarádství odchází i s reprezentací? 
 
"Tohle kamarádství nemůže nikdy odejít. Dál zůstáváme v kontaktu, už to nebude asi tak časté jak to bývalo dřív ale vím, že se vždy rádi sejdeme a volat si budeme určitě dál. Navíc dost kluků hraje tady v Německu, takže to tak tragicky nevidím. :-) "
 
Přejděme teď na klubovou házenou. V Bundeslize jsi hrál už za čtyři týmy - Solingen, Hamburk, Lübbecke a Wetzlar. Které angažmá bylo nejlepší a proč? 
 
"Vzpomínat budu asi na všechny, jen někde jsem se zasmál víc a jinde zase míň. :-) To nejtvrdší  angažmá bylo asi v Lübbecke. Byl to totiž první rok s mojí rodinou, narodil se mi syn a mančaft nedržel pohromadě, nehráli jsme dobře a bylo to znát na atmosféře všude kolem, ten rok toho bylo hodně."  
 
Z Wetzaleru jsi přestoupil do druholigového Hüttenbergu, kde se Ti mimochodem dost daří,  proč přišel tento přestup? 
 
"Od Hüttenbergu jsem dostal nabídku na 3 roky s tím , že dostanu vedle házené prostor zajišťovat si pracovní možnosti do budoucna. Měl jsem sice být ještě jeden rok ve Wetzlaru, ale všechny strany se domluvily a já mohl odejít."
 
Německým tiskem prolétly zprávy o tom, že se chystáš skončit jako házenkář i v Hüttenbergu a budeš jen trénovat.  Už sis tedy vybral, čemu se chceš dál věnovat?
 
" To, že bych měl končit i v Hüttenbergu se ke mně nedostalo :-) mám ještě 2 roky smlouvu, kterou chci dodržet." 
 
Jaký je tedy Tvůj první krok od vrcholového hráče k trénování? Na fotografiích ses objevil i s nějakým ženským týmem, máš už s trénováním nějaké zkušenosti? 
 
"Trénoval jsem 5 let ženy, které úspěšně postoupily do 3 ligy a od léta trénuji starší dorost kluků v TVH.  Chtěl bych v budoucnu u házené zůstat a tak je trenéřina pro mě zajímavá věc. Začal jsem s trenérskou  A licencí, kterou dokončím příští léto." 
 
Budeš se věnovat přípravě mládeže, co Tě na této práci láká? 
 
"Je to velice zajímavá práce, kde se pracuje s kluky, kteří hodně chtějí, ale hotový hráči to ještě nejsou. Celé je to postavené trošku jinak než u hráčů kolem 30 let. Dostávám plno otázek, kde musím hodně argumentovat a tím je kontakt mezi námi živější. :-) Občas to ustát, je docela dřina! :-) " 
 
Máš velkou rodinu, "potatilo" se některé dítě a jde v házenkářských šlépějích?
 
 "No jo rodina :-) je nás jako blech :-D . Házená baví skoro všechny z čehož mám velkou radost. Řeknu to asi takhle - naše nejstarší dcera hrála házenou, 14 letá dcera hraje házenou, 8 letý syn hraje házenou a fotbal a ta naše nejmladší dcera raději maluje, tancuje a zpívá, možná z ní bude umělkyně. :-) Důležité však je, že jí vůbec něco baví a má své záliby, které si dokáže prosadit." 
 
Jak to vypadá s Tvým návratem do Čech, přijde nebo už budeš žít jen v Německu? 
 
"Já už se do Čech ani vrátit nemůžu. Jak jsi říkala, mám velkou rodinu a nepřijde mi fér je vytrhnout ze škol, od svých kamarádů a přátel. Prostě nějak to ze všeho vyplynulo a jsme šťastní tady v Německu. Do Čech se ale vždy rád vracím, to se nezmění." 
 
 Každý si v hlavě plánujeme budoucnost, někdy se pak od reality liší. Je něco co jsi chtěl v životě dělat, ale ještě se Ti to nepodařilo? 
 
"No jasně že je... a myslím, že se mi to v nejbližší době ani nepodaří. :-D  Pro někoho je to úplná  maličkost, pro mne však zatím nesplněný sen :-D. Až si jednou sednu na své vlastní terase a dám si bez jakéhokoliv stresu kafe a pivo, bude sen splněn. :-D " 

 
Co tedy popřát? Do trenérské práce hodně sil, pevných nervů a chuti učit se novým věcem.  Jako vrcholovému sportovci ať se Ti zdravotní problémy velikým obloukem vyhýbají a branky ať do sítě pořádně padají. Jako otci velké rodiny spousty radosti a rozzářených očí své ženy a potomků. Jako "obyčejnému" člověku ať se Ti brzy splní sen a sedneš si na tu svou terasu s kávou a pořádně ledovým pivem. :-) 
 
Děkuji za rozhovor Lojzo a také za to, že ač jsme se osobně poznali teprve nedávno, nikdy jsi mi neodmítl podat pomocnou ruku při tvorbě HNB.  
 
HODNĚ ŠTĚSTÍ, AŤ SE TI DAŘÍ!!! :-)
 
                      

foto ze Super dne české házené v Brně: Alex Wipf 

 

Češi v zahraničí

Bergischer HC – klub Čechům zaslíbený!

Ikonickým byl rok 2016 pro západoněmecký celek Bergischer HC. Klub oslavil své jubilejní desáté narozeniny, zároveň se mohl radovat z nejlepšího...

Zemi tulipánů válcuje český Josef

Pokud v české házené vyslovíte příjmení Josef, každý si hned vzpomene na trenéra extraligového týmu Dukly Praha, jen malé procento lidí však ví, že...