Perspektiva - minimálně extraliga

Několikrát jsme zde zmiňovali úspěchy českých rozhodčích, kteří se stávají pravidelnými členy velkých akcích. Nicméně tyto cesty jsou mnohdy zdlouhavé a je potřeba vynaložit mnoho úsilí, aby se dotyčný dostal minimálně na utkání nejvyšší české ligy. Takový sen má i dvojce rozhodčích Lukáš Lehký a Lukáš Ledvinka.

 

 

Chlapci už pískají přibližně šestým rokem, spolu třetí sezónu, a plánují v tom pokračovat. Minulý rok odpískali opravdu velké množství zápasů, mohli jsme se vidět na mládežnických mistrovských ligách a turnajích, ale i v zápasech druhé ligy mužů a žen. V letošní roce byli také součástí tradiční české házenkářské akce - kemp Olympijských nadějí, který se konal v Nymburku. 

 

Pro fanoušky Házet nás baví  mladou dvojici rozhodčích "L+ L" vyzpovídala Anežka Zuzánková.  

 

Na úvod se vás obou zeptám jaký máte vztah házené? 

L. Ledvinka : Tak k házené jsem se dostal v 8 letech a od té doby je to převážná čast mého života. Dříve jsem zkoušel ještě další sporty, ale jen házená mě dokázala nadchnout a to z velké části díky super partě lidí.

L. Lehký : Házená je pro mě část života, díky ní mám hodně kamarádů a známých, dokonce jsem se seznámil i se svou přítelkyní. V Liberci jsem jako hráč prošel všemi kategoriemi.

 

 

Věnujete se házené jen jako rozhodčí, nebo se angažujete i jinak? 

L. Ledvinka: Už jen jako rozhodčí a divák. Ještě před rokem jsem hrál v Jablonci druhou ligu, ale pokusit se skloubit rozhodčího a hráče bylo až moc náročné, proto jsem se začal naplno věnovat jedné roli.

L. Lehký: Ze začátku jsem se dlouho snažil kombinovat hraní a pískaní, ale ani jedno nešlo dělat na 100%. Tak jsem si vybral roli rozhodčího.

 

Ještě když jsi hrával, jaký byl tvůj vztah k rozhodčím, diskutoval jsi hodně o sporných situacích? :-)

L. Lehký : Bohužel jsem diskutoval nejen o sporných situacích, a to také vedlo k mnoha zbytečným vyloučením.

 

Kdy jsi začal s kariérou rozhodčího? Pamatuješ si na svůj první zápas, byl jsi hodně nervózní? 

L. Ledvinka : S kariérou rozhodčího jsem začínal přibližně před 6 lety. Jako svůj první zápas jsem pískal mladší žáky. Bylo to pro mě něco nového, ale člověk se poté soustředí už jen na to, co se děje na hřišti, takže nervozitu a takové ty věci už moc nevnímá.

 

Jaké jsou tvé pocity když rozdáváš dvouminutvé tresty? Kolikrát jsi už vytáhl červenou kartu?

L. Lehký : Při dvouminutových trestech se snažím zachovat klidnou hlavu. Říci jaký pocit mám je složité, při každém uděleném trestu je to jiné. Červených karet už pár bylo, ale nepočítám je. Udělení červené karty vždy hodně zvažuji.

 

Kde jsi se potkal se svým parťákem? 

L. Ledvinka: S parťákem jsme spolu hráli jeden rok v Liberci, na to, hlavně on, nerad vzpomíná. :-) Pískat  jsme spolu začali  až v lize, ale předtím jsme se potkávali na turnajích.

 

OdpískalI jsi už mnoho zápasů, hodně kategorií. Co se vám píská lépe, ženy - muži, mládež - dospělí?

L. Ledvinka: Asi muži, většinu zápasu to je tvrdá a rychlá házená, ale v poslední době jsme se setkali i u žen se zápasy, kde ke tvrdým zákrokům nebylo daleko. Co se týče věkových kategrií nejspíš dospělí, ale i u mládeže se najdou zápasy, které člověka baví. Ovšem krásnou atmosféru mají i turnaje pro mini kategorii.

L. Lehký: Každá z kategorií má svoje, ale přece jen se mi lépe pískají chlapy. Asi je snažší pískání dospělých - je to rychlejší, méně technických chyb, ale u dětí je zase méně zákeřných faulů a více radosti ze hry.

 

 

Mnozí máme nějaké nej, máš nějaký zápas, na který v životě nezapomeneš?

L. Ledvinka: Ano, je jich spousta, ale pro mě asi nejlepší zápas, pokud si vzpomínám, byl před 2 roky na PHC - poslední zápas o postup do finále. Úžasná atmosféra, plná hala a krásná házená. Pak určité i první zápas ve druhé lize, který jsme piskali.

 

Máš nějaký svůj rituál před zápasem?

L. Lehký: Žádný opravdový rituál asi nemám, až na kontrolu RP a ZP. :-)

 

Teď se vrátím ještě úplně na začátek. Proč ses rozhodl být rozhodčím?

L. Ledvinka: Zaujalo mě to, říkal jsme si, že by mě to mohlo i bavit a tak nějak jsem se do toho dostal. Hodně mi pomohla i podpora rodičů, kteří mě podporovali i v roli hráče.

L. Lehký: Lákalo mě si zkusit něco nového a na rozhodčího se hlásil i můj dobrý kamarád, takže to asi vyplynulo z toho.

 

Máš nějaký sen co se týče pískání? Nějaký klub, který bys chtěl někdy pískat?

L. Ledvinka: Ano asi jako každý. Nejbližší je pískat 1. ligu, hlavní pak, dostat se do extraligy. V Česku bych chtěl pískat určitě Duklu a Karvinou, z těch cizích mě lákají Kiel, Barcelona, Vezsprem. Dále bych se velmi rád podíval do Makedonie. :-)

 

Poslední otázka - máš nějaký pikantní zážitek, co se ti za těch posledních 6 let stal?

L. Ledvinka: Pikantních je spousta, ale ten nejvlivnější byl, asi  když jsem před 5 lety zastavil zápas mladších žáků kvůli projíždění hasičů :-)

 

Kluci, děkujeme za rozhovor a za všechny fanoušky HNB přejeme hodně splněných snů a pevnou ruku a tespekt v dalších zápasech. 

 

Pro HNB Anežka Zuzánková

Foto: Domácí archiv