Opustil nás dlouholetý funkcionář Kostelce na Hané Jiří Blanický

S velkou bolestí v srdci bych chtěl touto cestou oznámit, že nás v sobotu 6. prosince 2014, v 58 letech, nečekaně opustil dlouholetý házenkář, hlavně pak funkcionář Sokola Kostelec na Hané a později také Cementu Hranice, pan Jiří Blanický.

 

Dovolte, abych mu věnoval vzpomínku

Miloval sport a jeho životní sportovní láskou byla házená. V prostředí házené se pohyboval celý svůj život, a proto si dovolím říct, že házenkářská veřejnost byla pro něj druhou rodinou. Poznal v ní hodně výborných lidí a přátel, výborných sportovců a dokázal si vážit schopných a férových lidi a za jejich práci je respektovat, i když se jednalo o konkurenci.

 

 

Ve své kariéře hráče nejprve nastupoval jako levoruké křídlo v dresu Prostějova, a poté také Kostelce na Hané. I když v ní velkých met nedosáhl, tak vždy dělal pro úspěch maximum. Po jejím skončení se se stejnou zarputilostí pustil i do funkcionářské dráhy. Společně s lidmi, kterými se obklopil a věřil jim, stál za vzestupem kostelecké házené, nejprve jako aktivní člen oddílu, později také jako jeho předseda. Byl to takový malý zázrak, kdy klub z malého městečka se během pár let dostal z nejnižších soutěží až mezi házenkářskou elitu a zahrál si i mezinárodní soutěž HIL, která byla předchůdcem Extraligy. Vždy dělal věci na 100% a byl hladový po úspěchu. Ale musel vědět, že jsou i lidé kolem něj naladěni na stejnou vlnu. Po několika desetiletích v kosteleckých barvách změnil po krátké odmlce funkcionářský dres a pustil se s novou motivací do práce sportovního manažera Cementu Hranice, kde byl opět úspěšný, a to zejména v sezóně 2009/2010, kdy tento oddíl skončil těsně pod stupni vítězů. Po velkém pěti zápasovém boji o třetí místo nakonec nestačil o jedinou branku na Duklu Praha. Následující sezóna 2010/2011 byla pro něj poslední v házenkářské kariéře. Bohužel, po velkých změnách v Hranicích, pod které se odmítal podepsat, společně s téměř všemi spolupracovníky z oddílu odešel, ještě v průběhu sezóny. I to svědčilo o tom, jakou pozici si vybudoval a že za ním lidé stáli. Jako šéf byl i ve sportu hodně ctižádostivý, přísný a někdy nekompromisní. Ale troufám si říct, že byl férový. Jak už jsem zmínil, tak vše dělal na 100%, a to také čekal od ostatních. Pokud si každý plnil svoji roli, tak dokázal být také dost přátelský a snažil se udělat maximum pro dobré podmínky.

 

I když dokázal kohokoliv „seřvat“ a rozdávat pokuty, tak na druhou stranu byl i hodně společenský, kamarádský a vtipný. Pro jeho manažerské kvality a úspěchy byl také hodně respektovaný. Určitě i díky své povaze dokázal hodně lidí naštvat, ale v konečném důsledku ho lidé měli rádi a respektovali ho.

 I po jeho odchodu z Hranic na házenou nezanevřel a dál podporoval svoje bývalé hráče, trenéry, kolegy, kamarády, ať už v hledišti jako divák, nebo třeba i nějakou radou. Určitě si tak zaslouží, abychom na něj nezapomněli a věnovali mu jako jeho házenkářská rodina krátkou vzpomínku.

 

 

Poslední rozloučení je veřejné a koná se v Obřadní síni na Městském hřbitově v Prostějově v pátek 12. prosince 2014 v 15:30 hod.

 

Všechny si Vás srdečně dovoluje pozvat

Jiří Blanický ml. s rodinou