Neúspěšná kvalifikace juniorek – daň za čí nezkušenost?

V polovině dubna odehrály české  juniorky v Litvě kvalifikační skupinu o postup na mistrovství Evropy této kategorie, které se bude konat v létě ve Španělsku. Český tým vedený slovenským trenérem Tomášem Hlavatým měl před sebou těžkého soupeře z Norska a s nadějemi vzhlížel k druhému postupovému místu ze skupiny. Další dva nalosovaní soupeři – Litva a Faerské ostrovy – totiž dávali velmi reálnou šanci účasti na vrcholné akci této kategorie. Skutečnost však zůstala bohužel jiná a dle reakcí širší veřejnosti si tento neúspěch určitě zaslouží širší vysvětlení než jen konstatování, že šlo o smůlu.

Před samotnou kvalifikací asi málokdo očekával, že porazíme Norsko anebo, že prohrajeme s Faerskými ostrovy. Rozhodující utkání o druhé postupové místo tedy mělo být (a také bylo) právě proti Litvě. Konečná remíza v tomto utkání (30:30, pol. 15:13), uhraná ještě po čase ze sedmimetrového hodu, však připravila juniorský tým o účast na vrcholné akci, nadějné hráčky o další zkušenosti a zážitky a českou ženskou mládežnickou házenou o další možný krok kupředu.

 

Jakou sílu představovalo družstvo Litvy?

Po losu kvalifikační skupiny bylo možné se usmívat, vždyť její složení skýtalo po dlouhé době možnost kvalifikovat se na mistrovství Evropy juniorek, na kterém náš tým několik let chyběl. Postoupit z druhého místa bylo velmi reálné, zvláště po tom, co tým Litvy nastoupil na kvalifikaci oslaben o 4 hráčky základního kádru a sestavu měl doplněnou dorostenkami. Určitě pro domácí Litevky hrálo domácí prostředí. Naplněná hala je hnala v rozhodujícím utkání vpřed. Dalším plusem byl fakt, že se většina hráček připravuje v klubu HC Garliava, který je jakýmsi litevským tréninkovým centrem a pod jehož hlavičkou juniorská reprezentace přes rok hraje. I přesto tým HC Garliava ve velmi podobném složení, v jakém se účastnil kvalifikace o ME, podlehl v lednu na turnaji Kempa Cup 2015 v Prešově v jednom zápase starším dorostenkám Michalovců (ve zkráceném čase 2 x 17 minut, výsledek 15:12). S těmito fakty se mohlo zdát vítězství našeho týmu, plného hráček ostřílených z interligy a mládežnických reprezentací, jako formalita.

 

Hodnocení trenéra

Vítězství se formalitou bohužel nestalo a trenér Hlavatý zhodnotil veřejnosti neúspěch na kvalifikaci, resp. v klíčovém utkání na stránkách Českého svazu házené pouze takto: Je to smůla. Chyběl nám jediný gól k postupu. To však ke sportu patří. Musíme se s tím vyrovnat a do budoucna lépe připravit. Především v hlavách. Děvčatům se nedá upřít bojovnost, kolektivní duch. Doplatili jsme na nezkušenost.“

 

Pokud se dá vůbec mluvit a očekávat u juniorských hráček tu pravou hráčskou zkušenost, je zajímavé se nejdříve podívat mírně do historie.

Z výsledků českého juniorského týmu je patrné, že o účasti a postupu na mistrovství Evropy můžeme v posledních letech mluvit pouze v roce 2013. Účast na MS 2012 v Česku byla bez kvalifikace, a tedy jediným, komu se podařilo probojovat na vrcholnou akci za poslední léta, byla generace hráček vedená zkušeným trenérem Lubomírem Krejčířem. Dostaly se na ME v Dánsku 2013 a na MS v Chorvatsku 2014, kde Krejčíř obsadil s týmem velmi dobré 11. místo a ostudu rozhodně neudělal. V kvalifikační skupině na toto MS 2014 jde vidět analogii s tou poslední v Litvě (NOR, TUR a ISR) a postup proběhl bezpečně z druhého místa dle předpokladů. Již v tomto týmu hrály hráčky, které nepostoupily letos do Španělska. V Chorvatsku sbíraly zkušenosti a byly prospěšnými hráčkami dvě členky současného kádru, Markéta Jeřábková a Kamila Kordovská, které jsou dnes velmi platnými posilami svých interligových klubů, přičemž Markéta Jeřábková už nastupuje v mezinárodních utkáních i za českou seniorskou reprezentaci.

 

Přehled účasti juniorek ČR na vrcholných akcích posledních let:

Rok

Účast na MS/ME

Umístění

Soupeři v kval.

Umístnění v kval.

Trenér

2015

NE (ME U19 Španělsko)

---

NOR, LTU, FAR

3. nepostupové

Hlavatý (SK)

2014

ANO (MS U20 Chorvatsko)

11. (z 24)

NOR, TUR, ISR

2. postupové

Krejčíř

2013

ANO (ME U19 Dánsko)

14. (z 16)

HUN, UKR, ISR

2. postupové

Krejčíř

2012

ANO (MS U20 Česko)

15. (z 24)

---

bez kvalifikace

Červenka

2011

NE (ME U19 Holandsko)

---

UKR, SLO, ITA

4. nepostupové

Červenka

2010

NE (MS U20 Korea)

---

SRB, UKR, POL

4. nepostupové

Červenka

2009

NE (ME U19 Maďarsko)

---

GER, UKR,MDA

2. nepostupové

Červenka

2008

NE (MS U20 Makedonie)

---

SLO, NOR, SUI

3. nepostupové

Červenka

 

Pokud se zaměříme pouze na hráčky a jejich zkušenost z týmu, který vypadl s Litvou z kvalifikace, je to ještě patrnější. Většina hráček má za sebou několik desítek mezinárodních reprezentačních utkání v dorostenecké i juniorské kategorii, jedna dokonce naskočila několikrát i za seniorskou reprezentaci. Mají za sebou postupy a účast na dvou evropských šampionátech, skvělé 4. místo na European Open ve Švédku pod vedením trenéra Jana Salače a již zmiňované juniorské MS v Chorvatsku. 

 

Přehled účasti současné generace juniorek na vrcholných akcích v posledních dvou letech:

Rok

Účast na MS/ME/Open

Umístění

Soupeři v kval.

Umístnění v kval.

Trenér

2014

ANO (MS U20 Chorvatsko)

11. (z 24)

NOR, TUR, ISR

2. postupové

Krejčíř

2014

NE (MS U18 Makedonie)

---

---

dle umístění na ME '13

Salač

2014

ANO (Open U18 Švédsko)

4. (z 18)

---

European Open

Salač

2013

ANO (ME U19 Dánsko)

14. (z 16)

HUN, UKR, ISR

2. postupové

Krejčíř

2013

ANO (ME U17 Polsko)

14. (z 16)

ROU, TUR, AZE

2. postupové

Salač

 

Z uvedených světových a evropských účastí můžeme vyčíst jednu společnou věc. Tým k nim vždy dovedl zkušený český trenér, kterého nikdo nemůže vinit z toho, že by mu nešlo o českou házenou. Jak Lubomír Krejčíř tak Jan Salač jsou dlouholetými trenéry s několikaletými interligovými a mezinárodními zkušenostmi, které předávají týmu. Samotný Lubomír Krejčíř komentoval výsledek kvalifikace takto: „Kvalifikační skupina rozhodně skýtala reálnou možnost postupu. Nechci se pouštět do detailního hodnocení jednotlivých utkání – nemám zatím podklady – obecně se však domnívám, že tým doplatil na nezkušenost, což nakonec uvedl i pan trenér Hlavatý. Nemyslím si však, že jen hráček, neboť 11 z nominovaných startuje pravidelně v soutěži žen, což v minulosti tak masivní nikdy nebylo.“

(zápasem s Litvou žila celá lavička - foto: Alex Wipf)

Když jde hrát hráčka do zahraničí, říká se s nadsázkou, že musí být dvakrát lepší než domácí hráčky, aby si zahrála. Platí to i na pozici trenéra?

Slovák Tomáš Hlavatý přišel k českému juniorskému týmu bez jediné zkušenosti z mezinárodních reprezentačních zápasů, a to hned do pozice hlavního trenéra. Další mezinárodní kvalifikace? Poprvé se k A-týmu žen dostal v Michalovcích jako asistent, a jak uvedl pro HNB sportovní ředitel klubu Jaroslav Čúrny: „U nás Hlavatý působil dvě sezóny, nejdřív jako trenér starších dorostenek a potom jako asistent u A-týmu. Před tím, než jsme s ním pro hrubé porušení smlouvy předčasně ukončili spolupráci, absolvoval po boku našich trenérů několik zápasů v poháru vítězů. Tehdy to byly dvojzápasy s italským HC Sassari a švédským Sävehofem.“ Po propuštění z Michalovců a půlročním působení coby hlavní trenér u žen v Partizánském předčasně odešel v polovině sezóny do Slávie Praha, kde vedl další sezónu Slávii v několika zápasech evropského poháru (EHF Challenge Cup). Toť vše ke klubovým mezinárodním zkušenostem.

První mezinárodní reprezentační zkušenosti tedy přišli až v roli hlavního trenéra české juniorky. V zastoupení za trenéra A-týmu byl coby trenér juniorky vyslán s družstvem akademických reprezentantek (kdy většina z nich byla v kárdu seniorské reprezentace, např. Kutlvašrová, Keclíková, Satrapová, Salčáková K.) na akademické MS v Portugalsku 2014, kde měl tým obhajovat zlato z AMS v Brazílii z roku 2012. Bilance 5 zápasů, 1 výhra (proti Mexiku 42:20) a konečné sedmé místo znamenalo velké problémy české ženské házené v souvislosti s kvalifikací na letošní Univerziádu v Jižní Koreji a obrovský ústup z "akademické" slávy. Poté, již v rámci přípravy juniorské reprezentace, vedl čtyři přípravná mezistátní utkání (s Rakouskem a Švýcarskem). Všeho všudy tedy 9 oficiálních reprezentačních zápasových zkušeností před odjezdem na kvalifikaci o mistrovství Evropy a boj o posun naší házené na mistrovství Evropy a splnění snů hráček.

Je-li hodnocení: …Doplatili jsme na nezkušenost.“ sebekritikou trenéra Hlavatého, poté nezbývá než souhlasit. Většina hráček měla totiž podstatně větší mezinárodní zápasové zkušenosti než jejich trenér.

 

Reakce odborné veřejnosti

Samotné hráčky byly samozřejmě zklamané a při dotazech braly remízu s Litvou a neúspěch v kvalifikaci hlavně na sebe. Samozřejmě, na hřišti hrály hlavně ony. Z úst odborné veřejnosti zaznívají však jiné důvody. 

Postup utekl nejen vinou remízy, ta by při lepším celkovém skóre našeho týmu stačila, ale také díky malému přídělu branek, který náš tým uštědřil Faerským ostrovům (26:18) . Po dobrém herním výkonu s Norskem (18:29) přišlo uspokojení a vidina snadného zisku zbylých 4 bodů. Zápas s Faerskými ostrovy byl v některých fázích veden jako tréninkový a konečné skóre nenarostlo tak, jako kdyby tým hrál na dosažení co největšího brankového rozdílu, přestože jsme věděli, že Litva porazila Faerské ostrovy den před tím o 13 branek, my nakonec jen o 8. Netaktické podcenění důležitosti zápasu s Faerskými ostrovy resp. rozdílu ve skóre s vidinou vítězství nad Litvou bylo bohužel také tím, co pomohlo k neúspěchu.

Trenér reprezentace žen ČR, Jan Bašný, na dotaz HNB ke kvalifikaci uvedl: „Ze zápasů kvalifikace juniorek jsem viděl zápas s Norskem a část zápasu s Faerskými ostrovy. První zápas byl jasnou záležitostí Norek, které jsou herně daleko dál než my a ten rozdíl byl ve hře znát. Zápas s Litvou jsem neviděl, ale před tímto utkáním jsem o zápase mluvil s mojí asistentkou a trenérkou střediska tady v mém klubu. Je to Litevka a říkala mi, že se před srazem zranily Litvě 4 hráčky ze základní sestavy a povolali místo nich dorostenky. Na naší straně stálo několik zkušených hráček, ať už Markéta Jeřábková, která je členkou širšího kádru ženské reprezentace, tak i několik hráček, které jsou platné ve svých týmech WHIL (Kordovská, Kolářová…) a pravidelně hrají. Takže ano, je to neúspěch. Bohužel to ukazuje na snižující se úroveň WHIL a ještě obecněji i na snižující se úroveň kvality českých hráček. Z tohoto pohledu se bojím, že výsledek v kvalifikaci ukázal, že tohle je vlastně reálná úroveň naší házené, i když to vnímáme jako neúspěch.“

(radující se Litevky po remíze s Českem a postupu do na ME - foto: www.rankinis.lt)

Trenér reprezentace dorostenek ČR a člověk, který většinu ze současných juniorek vedl v dorostenecké reprezentaci a účastnil se s nimi vrcholných akcí, Jan Salač, na dotaz HNB k výsledku kvalifikace řekl: „Myslím si, že v silách tohoto družstva bylo postoupit a je to velikánská škoda, protože pro tento ročník v tuto chvíli skončilo jedno vrcholné období a postup na další mezinárodní akci – mistrovství světa – bude velice těžké. Holek je mi líto, společně jsme s většinou z nich v dorostenecké reprezentaci absolvovali více jak 40 mezinárodních utkání a prakticky celá základní sestava juniorky v současné době hraje WHIL. Držím jim palce, v tuto chvíli především tedy na klubové úrovni.“

Na sociální síti Českého svazu házené lze u odkazu na článek o kvalifikaci z výše uvedeným strohým hodnocením trenéra Hlavatého najít i další reakce, např. pan David Trkovský zde mimo jiné oslovuje juniorky a píše: „…Trenéři, kteří vás vychovali, si zaslouží vysvětlení a ne tuto odpověď. Můj názor je ten, že příčina není na vaší straně, ale na nezkušenosti trenéra Hlavatého s kvalifikačním turnajem. Tento experiment nedopadl moc dobře!?“

Závěr

Použijeme-li terminologii předchozího komentáře, je opravdu otázkou, jaké výsledky má experiment se slovenským trenérem Hlavatým u české juniorky. Z nějakého důvodu dostal přednost před zkušenými českými trenéry, kteří o místo u týmu měli zájem. Tím, co měl za sebou, nebyl ani lepší a už vůbec ne zkušenější. A právě to málo v kvalitě a taktice vedení družstva kvalifikací způsobilo, že jeden z nejzkušenějších juniorských týmů poslední doby nedokázal dojít k postupu z hratelné skupiny. Česká házená přišla o účast na mistrovství Evropy, hráčky o příležitost okusit atmosféru takové akce a možná i sny a poslední šanci se někam podívat. A tak vlastně jen trenér může být spokojený. Další zápis do trenérského životopisu před tím, než zase půjde dál, za lepším, to se přeci bude dát pochopit v případě nabídky, která se neodmítá (viz rozhovor před odjezdem na kvalifikace). 

V jiném rozhovoru o březnové přípravě týmu z 25. 3. 2015 pro chf.cz chválil Hlavatý své kolegy trenéry z klubů po skončené přípravě na kvalifikaci: „Chtěl bych poděkovat kolegům trenérům za klubovou přípravu hráček, které jsou součástí tohoto družstva juniorek. Jejich výkonnost, připravenost a um jsou především jejich vizitka a na své svěřenkyně mohou být právem hrdí. Skutečně se s nimi dobře pracuje a jsem rád, že je mohu vést. Je to dobrý materiál...". Tato pochvala však po výsledku v Litvě nese hořkou pachuť bezmezné sebedůvěry, kdy méně zkušený, chválí více zkušené a poté není schopný jejich práci zúročit. Před samotným odjezdem na kvalifikaci komentuje po přibližně 3 týdnech práci svých kolegů (16. 4. 2015 pro chf.cz) již ale jinak: „Nemohu úplně hodnotit to, co se děje v klubech. Ale pevně věřím, že kolegové kluboví trenéři mi maximálně pomáhají a připravují reprezentantky v co největší míře. Nejde totiž jen o jejich působení v klubech, ale právě i v národním týmu. A na tom musíme mít zájem všichni...

Má-li ještě někdo další prospěch z působení trenéra Hlavatého u české reprezentace, můžeme jen spekulovat, rozhodně to zatím ale není česká reprezentační házená.

Zbývá jen otázka. Není lepší nechávat získat mezinárodní zkušenosti naše mladé české trenéry, když už rezignujeme na zkušenost hlavního trenéra u této mládežnické kategorie, jak je patrné z tohoto článku? Pro cizince přeci mládežnická reprezentace nikdy nemůže být srdeční záležitost, cizinec při nejbližší příležitosti půjde dál, tak co bychom potom chtěli…?!?

 

foto: Alex Wipf s laskavým svolením

 

Reprezentace

Auf Wiedersehen, Legende!

Zavázat tkaničky od bot, obléct dres a vstoupit na palubovku naplněné haly předvést další skvělý výkon v nejprestižnější lize světa. Poslední 3 roky navíc s kapitánskou páskou, jejž přišla jako odměna za maximální loajalitu a věrnost jedinému klubu. Z druhé ligy mezi špičku...

Po Luzumové Zdráhala. Český kanonýr EHF hráčem měsíce

Zatímco Iveta Luzumová po skvělých klubových výkonech a šampionátové tečce před koncem roku okouzlila evropské házenkářské experty, teď ji svým střeleckým vystoupením na šampionátu v Chorvatsku následoval nejlepší střelec EURA a český kapitán Ondřej Zdráhala. Byl vyhlášen EHF hráčem měsíce...

Jan Sobol - Radost s pachutí hořkosti

Skoro filmový příběh teď zaslouženě prožívají čeští házenkáři na mistrovství Evropy v Chorvatsku. Tento příběh se však skládá ze střípků, které někoho těší a jiného mrzí. Celkem 16 nominovaných hráčů odjelo na vysněnou akci. Akci, která je pro českou házenou jedním z nejdůležitějších...