Mezi trní českých mezinárodních rozhodčích se derou dvě růže

Už je to hodně dávno, kdy se na listině EHF rozhodčích objevily i dvě zástupkyně naší házené. Zacelit tuto mezeru, která vznikla po ukončení mezinárodní kariéry dvojice Radová-Trunečková, by mohly dvě nadějné rozhodčí Kateřina Brzósková (28) a Karolína Pavelová (22).

 

Tyto dvě mladé a nadějné rozhodčí u nás pro letošní sezonu figurují na listině perspektivních rozhodčích, kteří mohou naskočit i do zápasů nejvyšších soutěží (extraliga a WHIL) a stabilně budou pískat 1. ligu mužů a žen. Současně jsou i součástí evropského projektu na rozvoj mladých rozhodčích EHF YRP (young referee project), díky kterému se začátkem prázdnin zúčastnily otevřeného mistrovství Evropy děvčat do 18 let, pořádaného v rámci mládežnického turnaje Partille Cup.

 

HNB slečnám rozhodčím položilo pár otázek:

Jak jste se dostaly k pískání a jak dlouho spolu pískáte?

Kateřina: Házená je mým koníčkem již 19 let a hraji ji stále s úsměvem. Je nutno si však přiznat, že se nedá praktikovat na nejvyšší úrovni celý život. Z tohoto důvodu jsem začala přemýšlet o tom, jakým způsobem si tento nádherný sport neupírat v budoucnu. K pískání jsem se dostala absolutní náhodou při tréninkovém utkání. Zalíbilo se mi to natolik, že jsem si po nějaké době řekla, že zkusím k hraní i dráhu rozhodčího. Tradičním postupem jsem řídila zápasy nejmenších, ale na požádání i zápasy dospělých, začalo mě to prostě bavit. Nyní je tomu asi osm let, co se věnuji této činnosti. Poslední dva roky pískám s  Kájou.

Karolína: Pískám šestým rokem. Začala jsem ve druhém ročníku na gymnáziu. K pískání jsem se dostala ve svém mateřském klubu, kde jsem pomáhala pískat miniky. Když jsem dostala příležitost udělat si licenci, neváhala jsem. Inspiroval mě můj bratr, který v té době byl už tři roky rozhodčí basketbalu. Za poměrně krátkou kariéru jsem měla možnost poznat a pískat s několika kolegy, kteří mi předali mnoho zkušeností a rad, za které všem velice děkuji. Především bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a mé první kolegyni, že jsme do toho spolu šly. Zastávám názoru, že praxí se člověk hodně naučí, takže vděčím za každý odpískaný zápas, avšak i za možnost rozvíjet sebe sama v různých ohledech. S Kačkou máme odpíkané 1,5 sezóny a věřím, že naše společná kariéra  bude dále růst.

 

European Open ve švédské Partille byla vaše první oficiální mezinárodní nominace nebo už bylo něco dřív?

Kateřina: Úplně první nominací pro mě byl pražský handball cup (PHC), kde jsme měřily síly spolu se šesti dalšími dvojicemi. Musím se přiznat, že jsem v té době byla docela nervózní a nedokázala si představit, jak to na tak velkých akcích chodí, ale postupně jsem si zvykla. Od té doby jsem byla ještě dvakrát pozvaná na tento mezinárodní turnaj pořádaný v České republice. Pod záštitou EHF jsem se dále zúčastnila turnaje konaného v Maďarsku ­ Cell cup. Nemůžu taktéž opomenout loňský evropský šampionát vysokých škol v Katovicích, ten jsem absolvovala už s Kájou. A nyní se dostavil prozatimní největší kariérní úspěch v podobě Otevřeného mistrovství ve Švédsku.

Karolína: Partille cup byl můj a zároveň společným 3. mezinárodním turnajem v YRP. (pozn. red.: YRP je program EHF pro mladé rozhodčí – young referee project).

 

Kolik bylo dvojic ve Švédsku a jak to tam celé probíhá?

Kateřina: Byla jsem velmi mile překvapená, jak je celá akce propracovaná a vše funguje v naprostém souladu. Opravdu mě příjemně překvapilo, že o nás bylo perfektně postaráno od začátku až do konce. Byly jsme s kolegyní jednou ze šesti dvojic YRP (young referee project), což je "dětský" projekt (jak tomu pracovně říkám :­) ). Ten má připravit perspektivní dvojce pro seniorskou kategorii. Dalo by se říct, že je to v podstatě první krůček k získání nových zkušeností na mezinárodním poli. Současně s námi pískalo dalších šest dvojic. Ty již byly o úroveň výš a kandidovaly na EHF, kdy poté můžou řídit evropská utkání seniorů. To je jedním z dalších cílů, kterého bychom chtěly dosáhnout.

Karolína: Dvojic se zúčastnilo 12, z toho 6 dvojic bylo v YRP a 6 dvojic bylo bráno za kandidáty EHF. Na tomto turnaji se píská každý den dopoledne i odpoledne ve dvou halách a finálová utkaní se hrají ve velké hokejové hale. Pro mě zajímavá a přinosná zkušenost byla u stolku, kde jsme vykonávaly funkce zapisovatele a časoměřiče daného zápasu. Na tuto funkci jsme byly nominovány i na finálový zápas. :)

 

Jaké zápasy máte již za sebou? A jaké bylo hodnocení delegátů?

Kateřina: Nejzásadnějším utkáním, které jsme pískaly, bylo Rumunsko ­ Dánsko. Opravdu mi utkvělo v paměti na delší dobu, jelikož mělo parametry kvalitní házené. Tím ale v žádném případě nechci snižovat kvalitu ostatních zůčastněných týmů. Každopádně řízení zápasu jsme si opravdu užily a byl to jeden z nejpěknějších momentů celého týdne. Takové klání se i delegátům lépe hodnotí. My jsme navíc byly pod perfektním drobnohledem. Všichni, co nám delegovali, byli ve své době těmi nejlepšími rozhodčími na celém světě. Od koho si nechat lépe poradit než od nich. Byly jsme vděčné za každou jejich radu. Samozřejmě to nebyl jediný zápas v tom týdnu, který jsme měly možnost řídit. Získávaly jsme zkušenosti ještě ve čtyřech dalších střetnutích.

Karolína: Odpískaly jsme na turnaji celkem 5 utkání, třikrát jsme měly stejného delegáta, který nás pochválil za zlepšování věcí, které nám na začátku vytkl. Další delegáti (včetně světových špiček), kteří nás viděli či přednášeli, nám předali, co se dalo. Zpětná vazba po zápase je k nezaplacení. 

 

Jak se Vám daří kombinovat pískání s hraním?

Kateřina: Do mých 17­ti let jsem hrála v rodné Karviné a poté přestoupila do Zlína rozvíjet moji aktivní hráčskou kariéru. Působím zde dodnes. Pískání nižších soutěží se dalo v celku dobře skloubit s aktivním hraním do té doby, než jsem musela učinit rozhodnutí, zda mít možnost pískat interligu a nebo tu samou soutěž hrát. Proto byla letošní sezóna zlomová a mé rozhodování nebylo jednoduché. Cítila jsem, že jsem dosáhla svého sportovního maxima v česko­slovenské nejvyšší soutěži (WHIL) a další stupeň v pobodě reprezentace či zahraničního angažmá pro mě nebyl reálný cíl, stojím nohami pevně na zemi :-). Tím pádem jsem se po skončení sezóny rozmýšlela co a jak v budoucích sezónách. Převažovala ve mně touha zkusit a rozvíjet se v něčem novém ­ pro mě perspektivnějším. Zvolila jsem tedy kariéru rozhodčího. Je mi jasné, že teprve budoucí doba ukáže, jestli to byl krok správným směrem. Ale již nyní pevně věřím, že ano a zvolila jsem opravdu něco, co má větší potenciál :­)

Karolína: Když jsem začínala pískat, tak jsem  ještě nějakou dobu hrála, dalo se to skloubit, později jsem dávala přednost pískání. Teď už pouze pískám.

 

Jaký máte největší dosavadní zážitek coby rozhodčí?

Kateřina: Všechny získané a dosavadní zkušenosti na hřišti jakožto rozhodčí pro mě byly opravdu velkým zážitkem. Nedokážu přesně specifikovat jeden moment. Každý turnaj nebo zápas, počínaje těmi nejmladšími kategoriemi až po ty mezinárodní, je něčím specifický a zanechává ve mně vždy jiné pocity. Na mezinárodní úrovni převládá po turnaji naprostá euforie, díky které mám vždy ještě větší chuť věnovat se naplno tomu, co mám ráda ­ a tím házená bezesporu je. Měním tedy dres a přecházím do jiného klubu ­ rozhodcovského :­)

Karolína: Na nezapomenutelný a rychle se vybavující zážitek stále čekám. :) Prozatím bych řekla, že čím více diváků a čím vážnější zápas, tím zajímavější pocity.

 

Katka s Karolínou mají našlápnuto do světa mezinárodní házené a nezbývá než si jen přát, aby se jim to povedlo a mohly tak reprezentovat naplno naší házenou za hranicemi coby rozhodčí na listině EHF. Hodně štěstí dámy.

 

Rozhodčí

Nová pravidla 2016 – posledních 30 sekund

V našem článku ze začátku března tohoto roku jsme se vás pokusili rámcově seznámit s novými pravidly, která se chystala a vstoupila v platnost 1....

Perspektiva - minimálně extraliga

Několikrát jsme zde zmiňovali úspěchy českých rozhodčích, kteří se stávají pravidelnými členy velkých akcích. Nicméně tyto cesty jsou mnohdy...