Karel Liška - rozhodčí, bez kterého se dětské turnaje jen zřídka obejdou

Je jen málo dětí, které by ho neznaly, o trenérech a rodičích malých házenkářů nemluvě. Karel spolu s dalšími svými kolegy neúnavně objíždí snad všechny mládežnické akce v Čechách, jak to vše stihne, co se mu líbí, či nelíbí v české házené se dočtete v rozhovoru, který fanouškům HNB poskytl.

 

Karle, ať se podíváme do nominací jakéhokoliv dětského turnaje, najdeme jich jen málo kde zrovna není Tvé jméno, jak to vše stíháš?

 

"Tak předně - stíhám maximálně jeden turnaj za týden. Je pravda, že mi ten týden občas "zpestří" Pavla Skružná delegací na "dospěláky", ale proč ne, když jsem v místě. Mezi rozhodcovskou komunitou se v legraci říká "ten si zase nakopal", tzn, že toho za víkend odpískal hodně, "nakopal" však neznamená poklad, protože o penězích to vůbec není. Jak stíhám? O víkendech jsem sám doma, než abych seděl v křesle a díval se na televizi, raději sbalím tašku a jedu. Samozřejmě musím udržovat přátelské vztahy s organizátory turnajů, aby mě vůbec nominovali, když se tak stane, můžu vyrazit a udělat radost sobě a třeba i těm ostatním. Jezdím po celé republice od Kynžvartu, Plzeň, přes Liberec,Varnsdorf, Českou Lípu, Bělou p. B., Jičín, Jablonec n.N, Turnov, Mělník, Prahu, Karvinou až do Prešova. Asi jsem někoho vynechal, ale těch míst je opravdu mnoho, tak se předem omlouvám. "

 

Proč se vlastně tolik věnuješ dětským turnajů a kolik jich v sezóně odpískáš?

 

"Kolik turnajů za sezonu odpískám? To opravdu nevím, neeviduji to, jsou to soutěžní turnaje a pak ty pravidelné, nesoutěžní. Řekl bych tak 15, možná víc. Na mnoha se podílím tím, že jsem nominován jako hlavní rozhodčí. Funkci hlavního rozhodčího se snažím dělat tak, aby vše klapalo a na rozhodčí nebyly žádné připomínky."

 

Osobně jsme se poznali na Vršovice Cupu, už tam jsi mi říkal, že rozhodčích je málo, změnilo se v tomto směru něco?

 

" Tuto otázku je třeba chápat ze dvou pohledů. Jednak na počet vydaných licencí, to nejsem schopen posoudit, ale podle počtu různých "náhradních delegací" v soutěžních dnech si myslím, že by větší počet nebyl na škodu. Z pohledu turnajů nesoutěžních, je asi málo lidí schopných a ochotných jet na tři dny z domova, a věnovat se pískání dětí. Je jasné, že mnoho z nás má rodinu, jiné zájmy, dovolené atd, ale někdo prostě není schopen celý víkend poslouchat to dětské štěbetání. K tomu navíc zvládnout i náročný "společenský život", který k turnajům neodmyslitelně patří . ČSH se snaží minimálně jednou ročně uspořádat seminář pro nově začínající rozhodčí, což je samozřejmě dobré, ale já si myslím, že pak trošku vázne další práce s těmito novými absolventy. No a jsme zase na začátku, je to o ochotě jet na turnaj a vzít sebou mladé rozhodčí a "učit je". Samozřejmě jsou výjimky, existuje určitá posloupnost, aby se pak mladý rozhodčí prosadil, je třeba mít příležitost a gestora. V tom ČSH nikomu nepomůže, to už je na zkušených rozhodčích, aby si všimli a "vybrali si". Také je to o prestiži, kterou rozhodčí chovají u házenkářské veřejnosti. Ta si myslím, není nic moc."

 

Ty sám se nějak angažuješ ve výchově nových mladých kolegů? Kde vidíš mezeru, která by byla třeba vyplnit?

 

"Před lety jsme v Liberci zkoušeli pilotní program (ve spolupráci s OSH Ústeckého kraje, jmenovitě p. Z.Radosta a pan Pešek) "Rozhodčích-elévů". To znamená, že jsme vytipovali v oddíle Liberec Handball dorostence a starší žáky, kteří vypadají na to, že do vrcholové házené nedosáhnou, ale zároveň jsou pro házenou zapálení a baví je to. Ti pak absolvovali v průběhu Mega mini turnaje klasický seminář a dostali statut "rozhodčí-elév", bylo jim tenkrát tak 15-16let. Rozhodovat měli buďto soutěže 4+1 s jedním dospělým, nebo kategorie ml. žáky a ml. žačky společně s dospělým rozhodčím. Já osobně jsem měl tu čest být u toho, když první "elév" šel na hřiště v Jablonci n. N. Postupem času jsem si bral tyto elévy na různá utkání, a takový Jirka Žďárský dodnes vzpomíná na to, jak pískal obávané utkání Varnsdorf-Děčín s elévem Pavlem Blanarem, který tam suveréně vytáhl červenou Od začátků tohoto projektu z oddílu Liberec Handball vzešli dvojice Fogl - Ploch, Fogl - Menšík, Blanar - Radosta, Kamaryt - Vrba, Lehký. Samozřejmost byla, že jsem pak tyto kluky bral sebou na turnaje "do světa"

 

Jak ses dostal k postu rozhodčího, kolik let už jsi vlastně na palubovkách a co vše soudcuješ?

 

"Já jsem se dostal k pískání v oddíle TJ EMĚ Mělník (dnešní WENDY Mělník) díky tomu, že v té době, v r. 1982, byla povinnost mít dva rozhodčí aktivně působící v soutěžích Středočeského kraje mužů. V té době mne učila dvojice Svatoň - Želina - to byla škola Po r.1989 mne život zavál do Liberce, kde jsem dodnes. Pískám krajské soutěže Libereckého a Středočeského kraje."

 

Zbývá Ti také nějaký volný čas na osobní život nebo žiješ jen ten házenkářský, co vlastně děláš když nejsi na palubovkách ?

 

"Na soukromý život mi samozřejmě čas zbývá, takový házenkářský nadšenec zase nejsem Už pár let jsem v částečném invalidní důchodu, ale i tak se rád projedu na motorce, baví mne práce při rekonstrukci domu, pomáhám synovi s opravou bytu a jako vedoucí provozu CHPM (chráněných pracovních míst) se starám o práci pro invalidní kolegy. Našel jsem mezi nimi přátele, kterým se snažím pomáhat i v nepracovním čase."

 

V házené jsi jistě našel plno přátel, je nějaké místo kam se vždy rád vracíš a víš, že tam bude vždy ta nejlepší parta lidí?

 

"Tak taková jsou asi jen dvě místa. Především Memoriál Karla Šulce v Plzni, kam jezdím přes deset let a stejně tak jsem rád na turnaji Mega mini u nás v Liberci . Každý turnaj má svou specifickou atmosféru a nerad bych se dotkl ostatních pořadatelů, jsou skvělí všichni. V posledních letech jezdíme pískat také do slovenského Prešova, kde si práce českých rozhodčích velmi váží. Je moc příjemné, když prezident klubu Tatran Prešov prohlásí, že si jejich turnaj nedokáže představit bez českých rozhodčích."

 

Je něco co bys chtěl prostřednictvím HNB vzkázat házenkářské veřejnosti?

 

".Ano je! Byl bych moc rád, kdyby se zvedla prestiž rozhodčích v očích celé házenkářské obce. Je smutné, když si malý házenkář vedle svého trenéra klidně uleví slovy "ten rozhodčí pískal úplně na ho-no" a pan trenér se tomu jen zasměje! (Příklad reálné situace z nedávného turnaje v Liberci) Právě na tomto musí zapracovat všechny složky ČSH včetně DK. Tresty, které dostávají hráči a funkcionáři, kteří slovně, či fyzicky napadnou rozhodčího jsou směšné! Všichni by si měli uvědomit, že rozhodčí je od toho aby hru řídil a pokud se stane, že je něco špatně, dá se to řešit jinak než slovním či fyzickým napadáním. Změna v tomto případě je bohužel během na dlouhou trať."

 

Karle, děkuji za rozhovor a hlavně za to, co pro děti a mládež děláš! Za házenkářskou rodinu si přeji, aby Tě nadšení pro házenou neopouštělo, stejně tak jako zdraví a pevné nervy. Hodně sil do další práce, tentokrát na Vršovice Cupu v Praze! 

 

 

Rozhodčí

Čeští rozhodčí opět míří do Kataru

V listopadu loňského roku jsme mohli na českých palubovkách vidět exotické házenkářské družstvo z Perského zálivu Al-Gharafa Sports Club , které v...