Házená je můj život a nedokážu si představit, že bych stál mimo tento tým, říká kandidát na post člena exekutivy Petr Novák
Nedílnou součástí házenkářské komunity jsou rozhodčí a delegáti. Český svaz házené se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalitních rozhodčích, ale i s kvantitou těch nově příchozích. V posledních letech se sice procento mladých rozhodčích zvýšilo, ale jen málo z nich má opravu předpoklady a chuť u této házenkářské profese zůstat. Jaký pohled má na témata spojená s rozhodčími kandidát na post člena Exekutivy s odpovědností za rozhodčí mezinárodní delegát Petr Novák najdete v rozhovoru, který mediálnímu projektu HNB poskytl.
Petře, rozhodl jste se ke kandidatuře do předčasných voleb, a právě v týmu Jaroslava Chvalného, proč?
Již od podzimu loňského roku jsem byl kontaktován řadou členů házenkářského hnutí, zda bych zvážil kandidaturu do příští Exekutivy. Ovšem tím největším impulsem ale pro mě bylo složení týmu, kterého jsem se měl stát členem. Jardovi se podařilo sestavit skvělý tým lidí, kteří v házené dlouhodobě úspěšně působí, jsou komunikativní, flexibilní a pro mě naprosto důvěryhodní. Mimoto jsou velmi úspěšní i ve svém občanském životě. Rád bych byl platným členem tohoto týmu.
Dle návrhu Exekutivy kandidujete na post předsedy Komise pro rozhodčí a pravidla a dle návrhu rady ČSH byste měl zastávat post s odpovědností za oblast soutěží a rozhodčích. V obou těchto oblastech jste bezesporu zkušeným matadorem. Nemáte obavy z toho, že právě po letech strávených v nejvyšších svazových funkcích nebudete mít dostatek nápadů na změnu systému?
Upřímně řečeno, z toho strach nemám. V oblasti řízení soutěží bych se rád více opřel o ty, kteří se jich přímo účastní – tedy o kluby. Jsem si jistý, že mi nedovolí žádný zkostnatělý nebo šablonovitý přístup. Struktura všech soutěží, včetně těch nejvyšších, musí být vždy jakýmsi průsečíkem potřeb svazu na straně jedné (reprezentace, marketing, PR) a klubů, které se jich účastní na straně druhé.
V oblasti řízení sboru rozhodčích by mi zase nějakou rigiditu nedovolili moji kolegové, se kterými počítám do komise. Jsou to všechno bývalí či současní špičkoví rozhodčí, se zkušenostmi v nejvyšších soutěžích, včetně těch mezinárodních. Jsem velmi rád, že se mi podařilo domluvit i s Pavlem Pauzou, bývalým vynikajícím hráčem, dnes trenérem se zkušenostmi nejenom z nejvyšších soutěží a reprezentace, ale i mládeže.
Můžete nám tedy více objasnit vaší vizi, kterou v případě zvolení promítnete do praxe?
Byl bych rád, kdyby se nám podařilo zvýšit prestiž a sportovní úroveň nejvyšších soutěží. Je to jistě běh na dlouhou trať a navíc v současné velmi komplikované situaci s nejasným vlastnictvím marketingových práv ČSH možná i oblast sci-fi, ale rád bych k tomu ve spolupráci s ostatními kolegy přispěl.
V oblasti nižších soutěží bych se rád zaměřil především na dorosteneckou kategorii. Musíme vytvořit takové podmínky, abychom byli v této kategorii schopni zapojit do soutěží každé družstvo. Ať už celostátních či společných regionálních.
Co se týče rozhodčích, je mojí jednoznačnou prioritou oblast jejich výchovy a vzdělávání. Musíme se vrátit k vícedenním seminářům v nižších skupinách (III. a IV), zavést speciální semináře pro mladé, perspektivní rozhodčí, zajistit jim celoroční mentoring. Rád bych se vrátil také ke společným seminářům s trenéry a to nejenom na nejvyšší úrovni. Měli bychom být schopni uspořádat podobné semináře i v krajích, pro trenéry a rozhodčí z nižších soutěží.
Svou pozornost bychom také měli zaměřit na metodiku výchovy rozhodčích, aktualizovat sbor lektorů, sjednotit jejich výklad. Ti mladí a noví musí cítit jednoznačnou podporu nejenom ve svých krajích, ale i z centra.
Mezi házenkáři se několik posledních let s vaším jménem spojuje hodně diskutované téma sankcionování klubů v návaznosti na rozhodčí. Jsou sankce opravdu tím pravým motivujícím hnacím motorem k získávání nových rozhodčích?
Povinnost mít v klubu „vlastní“ rozhodčí byla zavedena v době, kdy jejich počet v ČSH klesl na historické minimum. Přestože se tento požadavek modifikoval již před svým vydáním (snížení počtu „povinných“ rozhodčích, snížení potřebných licencí rozhodčích, než byl původní návrh), ukazuje se dnes jeho další revize jako nezbytná. Rád bych šel spíše cestou pozitivní motivace klubů. Také si musíme uvědomit, že podle informací stávající KR byly vyškoleny stovky nových rozhodčích. Tady nás čeká obrovský kus práce, abychom je u pískání udrželi a těm, kteří k tomu mají chuť a předpoklady, pomohli v růstu.
Nezlobte se, ale nedá mi to se ještě jednou nevrátit k vašemu předchozímu účinkování ve svazových strukturách. Vaši odpůrci vám vyčítají především to, že se za vašeho působení příliš věcí nezměnilo. Proč by voliči měli věřit, že to tentokrát bude jiné?
Co se týče oblasti soutěží, tak ty se s výjimkou nejvyšších soutěží upravují každoročně. Jejich struktura, počet účastníků, herní systém. Vždy s ohledem na počet přihlášených družstev. Proto je dlouhodobá udržitelnost těchto opatření velmi problematická. Pár věcí ale jistě přežilo. Například snížení a zastropování poplatků za neúčast trenéra na utkání, které se snížily prakticky na polovinu.
V oblasti řízení sboru rozhodčích se nám pár změn zavést podařilo. To, že některé z nich se dnes již neaplikují, nepovažuji za šťastné. Prodloužení seminářů rozhodčích nižších skupin na 2 dny (za 4 hodiny pravidla v dnešní podobě prostě vyložit nelze), zavedení společného semináře s trenéry nejvyšších soutěží. V oblasti metodiky jsme spoléhali spíše na vlastní materiály, než abychom stále dokola pouštěli jedno DVD získané z EHF. Po dohodě s oddíly jsme zavedli aktivní vyhledávání zákroků ohrožujících zdraví v nejvyšších soutěžích.
Je samozřejmě jasné, že ne vše se povedlo. Některé kroky se nám nepodařilo dostatečně zkomunikovat a prosadit. Vždy záleží na tom, s kým a pro koho jednotlivá opatření připravujete. Komunikace pro nás musí být prioritní cestou k prosazení nezbytných opatření.
V současné době se ČSH nachází ve velkých problémech především kvůli „tajně prodaným“ marketingovým právům na házenou. Jaké vidíte východisko z tohoto problému a dokážete si představit, že v případě znovu zvolení některých členů současné Exekutivy s nimi spolupracujete?
Nové vedení musí udělat všechno pro to, aby se marketingová práva vrátila zpět ČSH. Je to velmi důležité pro další fungování svazu ve všech jeho oblastech. Snažil jsem se objet co nejvíce krajských konferencí a pokud už jsem se tam setkal s některým z představitelů současné Exekutivy, slyšel jsem pouze: „…o tom jsem nevěděl, to se mně netýkalo…“ Aniž bych se chtěl nějak vymezovat proti členům současné Exekutivy, jejich hlavním úkolem bylo, „aby věděli“. Aby dbali na řádné hospodaření svazu, včetně dceřiné společnosti CS Handball. To se podle mého názoru nedělo a výše uvedená prohlášení jsou minimálně pokrytecká (pokud ne účelová).
Ale zpátky k Vaší otázce: „S drtivou většinou stávající Exekutivy si spolupráci neumím představit ani v tom nejtemnějším snu!!!“
Je něco, co byste chtěl ještě před volbami vzkázat celému házenkářskému hnutí?
Možná se budu opakovat, ale znovu se vrátím k týmu. Jeho složení, schopnost vzájemné komunikace, odbornost jednotlivých členů, jejich vzájemná soudržnost a morální kredit jsou jednoznačnou zárukou, správné, smysluplné a férové správy svazových záležitostí. To, že se většina z nás pohybuje v házené již desítky let, může být samozřejmě příčinou jistých antipatií nebo nedorozumění. Měli bychom být ale schopni se přenést přes malichernosti a zvolit do čela ČSH ty, kteří mají nejenom schopnosti a vizi, ale i historii. A to je pro mě tým složený okolo Jardy Chvalného.
Autor: Hana Kaczkowská/HNB
Foto: Společně pro házenou
