EYOF 2015 v gruzínském Tbilisi a další úspěch českých rozhodčích...

Šest dní plných sportovních zápolení, životních výkonů i osobních příběhů více než tří tisícovek sportovců z padesáti zemí je minulostí. Evropská olympiáda mládeže od 14 do 18 let v Gruzii dopadla pro českou házenkářskou výpravu úspěšně, z Podkavkazu si české dorostenky vedené trenérem Janem Salačem odvezly nepopulární, ale přesto úspěšné čtvrté místo. Ještě většího úspěchu se však z české házenkářské komunity dostalo rozhodčím Michaelu Haramulovi a Pavlu Blanárovi, kteří si za své perfektně odvedené výkony během olympiády mládeže vysloužili nominaci na řízení finále mužů. 

 

 

Po úspěchu mezinárodní dvojice Václav Horáček a Jiří Novotný (finále mužů na seniorském MS v Kataru) a úspěchu dvojice mezinárodních sudích Jiřího Opavy a Pavla Válka (zápas mužů o bronzovou příčku na Univerziádě v Jižní Koreji), stáli další čeští sudí na vrcholu prestižní mezinárodní házenkářské akce. Po návratu z Evropského olympijského festivalu jsme jednoho z rozhodčích, Pavla Blanára pro fanoušky HNB vyzpovídali.

 

 

Pavle, co vše profesně předcházelo nominaci na Olympiádu mládeže?

Olympiáda byla naše třetí společná akce v programu YRP (projekt mladých rozhodčích), tedy pod záštitou nominace EHF. Před touto akcí jsme absolvovali ještě v roce 2013 Prague handbal cup a letos na jaře turnaj v Řecku.

 

Jak dlouho už pískáš, v kolika letech jsi začínal? 

Pískám cca osmým rokem. Začínal jsem zhruba v 15ti letech.

 

Spolu pískáte kolik let? 

S Michalem to bude letos 5. sezona. Před ním jsem měl jednoho kolegu.

 

Kdy přišla nabídka na zařazení do projektu mladých rozhodčích EHF? 

Kdy přesně nabídka přišla si nevzpomínám, někdy v roce 2012. Řekl bych, že spíš než nabídka nám to bylo tak nějak oznámeno, že máme tuto šanci a pochopitelně jsme se tomu nebránili. Moc jsme to ze začátku neřešili, vše šlo přirozenou cestou.

 

Jaké akce v zahraničí jste již soudcovali? 

Jak už jsem zmínil krom olympiády v Gruzii to byl letos v období Velikonoc turnaj v řecké Verii. Pro představu to byl formát malého PHC. V roce 2013 byla naše první akce právě PHC.

 

Úspěch se většinou neodpouští, už jsi se setkal s někým, kdo nemohl ustát, že jste v projektu EHF a máte nominaci na Olympiádu?

Obecně musím říct, že 99% je podpora a pozitivní ohlasy jak od přátel z házené, tak i mimo ni. Za což všem moc děkuji. Na druhou stranu se najdou i tací, co nám to moc nepřejí, ale je jich minimálně a hlavně si z toho nemá cenu dělat těžkou hlavu. Tohle je jedna věc, kterou bychom se na mezinárodní scéně mohli učit. Tam je respekt úplně někde jinde.

 

 

Teď k samotné Olympiádě, jaké byly první dojmy po příletu? 

První dojmy byly trochu rozpačité, jelikož jsme vinou špatného počasí, které nás zabrzdilo ve Varšavě, přiletěli do dějiště her s jednodenním zpožděním. Po příjezdu na hotel začali převládat pocity už jen kladné. Na celém městě bylo vidět, že tou akcí žije. Sportoviště, hotely a zázemí bylo nově vybudováno a vypadlo velmi dobře. 

 

Kolik zápasů jste celkově odpískali? 

Každý den to byl pro každou dvojici jeden zápas. Našel se i jeden den úplného volna, takže zápasů bylo celkem pět.

 

Měli jste už v průběhu akce signály, že by semifinále nebo finále mohlo vyjít? 

Jdeme od zápasu k zápasu, v každém chceme předvést jen to nejlepší. Naše pocity i hodnocení delegátů byla od začátku velmi dobrá, nicméně může se stát cokoli. Předposlední den už bylo trošku naznačeno ze strany jednoho z delegátů, že nás čeká nějaký ten "lepší zápas". Každý zápas tam byl pochopitelně velmi kvalitní. Myslím, že našim cílem musí být vždy pískat finále.

 

Jaký je to pocit, když takhle prestižní nominace přijde? 

Za mě je to pocit parádní, velká odměna za práci, kterou se snažíte dělat dobře.

 

Jaké bylo finále z pohledu rozhodčího? Jak jsi prožíval přímo utkání (nástup - pocity)?

Shodou okolností se finalisté potkali již v základní skupině, hned první den a byl to náš zápas. Nevím, jestli to byla výhoda, ale věděli jsme, do čeho jdeme. Konkrétně já pociťuji velmi zvláštní pocity. Je to radost, zodpovědnost, asi i trocha zdravé nervozity. Pro mě je nástup hodně emotivní, říká se, že pro sportovce je velká odměna slyšet svoji hymnu na vrcholné akci. To mohu potvrdit, je to opravdu parádní pocit. Od prvního hvizdu už se soustředím jen na zápas, skóre se přelévalo, obě mužstva hrála s maximálním nasazením, byla to prostě dobrá házená a užili jsme si to.

 

Vyskytly se ve finálovém zápase nějaké kritické momenty?

Myslím, že snad ani ne. Hráči hráli rychlou, tvrdou, ale férovou házenou, což pomohlo jak nám tak i k celkovému obrazu hry.

 

Jaké pak byly ohlasy po finálovém zápase?

Proběhli nějaké gratulace od ostatních kolegů a delegátů. Obě mužstva se s námi v pohodě pozdravila. Nic zvláštního se nedělo.

 

Měli jste během Olympiády z něčeho pochybnosti? 

Vždy si po utkání jak s Michalem, tak v tomto případě s delegátem celý zápas rozebereme a v házené je velký prostor k debatě o tom, co šlo udělat lépe, nebo jinak. Věc, která by byla nějak významnější a něco ovlivnila nenastala.

 

Jak bys ohodnotil pořadatelskou zemi, přeci jen je to východní země poznamenaná režimem.

Moc jsem nevěděl, co od Gruzie čekat, ale mile mě to překvapilo. Pochopitelně na běžném životě je stále vidět minulý režim, ale ve světě sportu je to nepodstatné. Lidé byli moc příjemní, jak organizátoři, tak běžní obyvatelé města. Organizační detaily občas trochu vázly, ale nic závažného. Pro takovou zemi to byla patrně velká zkouška a v čele s organizátory zaslouží velkou pochvalu.

 

Co se Ti v Tbilisi nejvíce líbilo, co v Tobě zanechalo největší dojem? 

Celá ta akce byla super, užili jsme si to na maximum se vším všudy. Krásný zážitek jsem si přivezl komplet z celého týdne.

 

Ze všech týmů, které jsi pískal nebo viděl hrát, kdo byl z Tvého pohledu nejlepší?

Myslím, že Franci byla zaslouženým vítězem. Na všech kategoriích je vidět, že házená je u nich na skvělé úrovni.

 

 

 

Sledoval jsi někdy hru českého výběru? Jak na Tebe tým působil?

Pokud jsme zrovna nepískali na druhé hale, koukali jsme vždy. Musím holky pochválit. Až na poslední zápas o bronz hrály velmi dobře  a bojovaly o každý balon. Né každý den se vše podaří a na holkách byla vidět poslední den velká únava.

 

Máš možnost prostřednictvím HNB vzkázat něco hráčům, fanouškům nebo začínajícím rozhodčím. Co to bude? 

Vezmu to obecně. Házená je krásný sport a předpokládám, že součást našich životů. Snažme se všichni dát tomu maximum, i když to občas není lehké a úspěchy na všech frontách se dostaví.

 

Děkujeme za rozhovor a ještě jednou gratulujeme k úspěchu! Úspěchů českých rozhodčích na mezinárodní scéně přibývá, věřme tedy, že tento fakt přiláká k píšťalkám mnohem více mladých lidí, kteří se budou chtít v házené realizovat. 

 

Autor: HNB

Foto: osobní archiv Pavla Blanára a FB Český olympijský tým.