Eva Bezpalcová novou posilou španělského klubu Balonmano Salud Tenerife

Eva Bezpalcová, donedávna druhá brankářka mistrovského DHK Baník Most, ale také trenérka mládeže a otevřené srdce všem charitativním akcím, do kterých krom jiného věnovala i své vlasy, aby pomohla nemocným lidem k lepšímu a plnohodnotnému životu. Několikanásobně ověnčená tituly Mistr Interligy, Mistr České nejvyšší ligy, Mistr Českého poháru žen s úspěchy i na evropské scéně v podobě titulu Vítěze Challenge cupu a několikaletého účastníka EHF Pohárů mění pro sezonu 2018/2019 angažmá, domovem se jí stává největší ze sedmi Kanárských ostrovů, konkrétně ostrov Tenerife.

Evo, konec u Andělů, začátek v zahraničním angažmá. Jak k tomu došlo, nabídka z Čech nepřišla anebo jste sama chtěla jít hrát do zahraničí?

Vše se seběhlo rychle, a navíc to bylo spíše rozhodnutí osudu, jak mé vlastní. Na to, abych si cíleně hledala angažmá v zahraničí jsem vlastně moc nemyslela, protože Most mám ráda, v klubu je dobrá parta a opouštět kvůli házené přítele se mi také moc nechtělo. Ale nakonec se nedalo nic jiného dělat. V mosteckém Áčku mi již neprodloužili smlouvu, což jsem se dozvěděla dost pozdě. Žádná jiná konkrétní nabídka do interligového klubu nepřišla a za nižší českou soutěž jsem hrát nechtěla.

Kam přesně vás tedy házenkářské kroky a osud zavedly?  

Do krásné přírody k Atlantickému oceánu. Moje nové působiště se jmenuje Club Balonmano Salud Tenerife.  Ano, je to sice 2. Španělská liga, ale klub má velké ambice postoupit do nejvyšší soutěže, což se mi moc líbí a doufám, že i já pomůžu k tomu, aby se to povedlo.   

Jak jste se o možnosti hrát právě zde dozvěděla?

Jak jsem říkala, bylo to rychlé. Asi týden potom co jsem se dozvěděla, že v Mostě nebudu pokračovat se mi ozval španělský agent, říkal že hledají brankařku na Kanárské ostrovy na Tenerife. Poslala jsem mu tedy video a životopis. Na odpověď jsem dlouho čekat nemusela. Po seznámení s podmínkami smlouvy bylo mé rozhodnutí rychlé.

Vypadá to, že jste z podmínek byla nadšená. Prozradíte nám na jak dlouho jste s klubem smlouvu podepsala?

Nadšená asi není ten správný výraz, ale stěžovat si opravdu nemohu. Balonmano Salud je profesionální klub, takže se mohu věnovat pouze házené, což je skvělé. Smlouvu jsem podepsala na jednu sezonu a vstřícné vedení klubu mi krom bydlení zajistilo 4 letenky na sezonu, abych neměla velké náklady na cesty domů.  

Tenerife byla jediná zahraniční nabídka nebo jich přišlo více?

Ono je to někdy těžké, agenti vás osloví a pozvou na zkoušku, nejprve jsou nadšeni a komunikují ve smyslu toho, že vás chtějí a pak z ničeho nic přestanou komunikovat úplně. To se stalo i mně. Byla jsem na zkoušce v jenom německém klubu, tam mi říkali, že mě chtějí, ale pak už se neozvali.     

Odcházíte ze špičkového českého týmu, kde jste na postu druhé brankářky získala skvělé tituly, ale také jste zastávala post oblíbené trenérky dětí. Nebude vám právě propojení s mládeží chybět?

Mám děti opravdu moc ráda. Práce s nimi byla super, nepředávala jsem zkušenosti jen já jim, ale naopak jsem se sama mnohé naučila. Určitě mi bude smutno po tom jejich štěbetání a radosti v očích po každé pochvale či emocích ze vstřelené branky, ale takový už je život. Třeba to ale nebylo naposledy a osud mě k nim zase někdy dovede. Kdo ví….                                     

Pokud se vrátím k titulům, na jaký jste nejvíce pyšná?

V Mostě jsem strávila šest sezon a každou sezonu jsme získali titul. Asi není žádný konkrétní, na který bych byla víc či méně pyšná. Všech šest bylo úžasných.  A doufám, že ne posledních. 

Aby byl tým úspěšný je potřeba mít i skvělou partu, kdo ze spoluhráček vám teď bude nejvíce chybět?

Tohle je opravdu moc těžká otázka. Skvělou partu jsme měli vždy, tím myslím i realizační tým. Jasně, bylo pár chvíl, že i mezi námi došlo k menším či větším sporům, to už tak prostě chodí, když jsou ženské pohromadě, a navíc v takovém zápřahu. Touha po obhájení titulů a posunu někam výš na evropské scéně byla veliká. Nicméně si myslím, že budu mít na co vzpomínat. Jmenovat nechci, nerada bych někoho upřednostnila. Byli jsme skvělá parta, která mi bude hodně chybět.

Jak proběhlo loučení před vaším odjezdem do nového angažmá?

Loučení jsem neplánovala. Nemám ho ráda, protože vždy brečím jako želva, ale jak se zpívá v jedné písničce „Pár přátel stačí mít.“ V Mostě mě před odletem překvapili opravdu krásným a rozlučkovým večírkem. Byla jsem v šoku a nemohla jsem uvěřit kolik tam bylo přátel a co vše pro mě připravili. Bylo to něco úžasně krásného a nezapomenutelného!               

Stěhování, cizí země, noví přátelé. Čeká vás úplně jiný život, nejen ten sportovní, ale především osobní. Čeho se nejvíce obáváte? 

Zatím si připadám jako Alenka v říši divů. Naštěstí bydlím se spoluhráčkou z Polska, která zde hraje již druhou sezonu. Naučila se už i španělsky, a tak se na ni mohu kdykoliv obrátit, pomáhá mi se vším, aniž bych ji musela prosit. Pro mě je v tuto chvíli opravdu největší noční můrou jazyk. Naštěstí jsem brankářka, tak nepotřebuji při hře tolik komunikovat. Pár slov jsem se již naučila a věřím, že to bude čím dál lepší a nebudu umět Španělsky jen koukat, jako je tomu teď. :-)

Máte za sebou první dny v novém angažmá, jaké byly?

 Moje první dny? Jsou hodně krušné. V sobotu jsem přiletěla a v neděli jsem si prošla krásné okolí mého nového domova. V pondělí už začala těžká dřina. Tolik hodin denně, jako tady, jsem ještě netrénovala. V pondělí pět a v úterý šest hodin, ale samozřejmě to nebylo v kuse. V týmu je hodně nových hráček a národností (Češka, Polka, Rumunky, Bosňanka a Španělky), zatím se všichni seznamujeme. Na to, že se známe jen pár hodin je v týmu dobrá atmosféra a všichni jedeme na 100 %.

Poslední otázka bude patřit vašemu blízkému okolí. Chcete někomu poděkovat nebo něco vzkázat?

Jsem šťastná za to, kolik lidí mi fandí a stojí při mně. Ve svém dosavadním životě jsem potkala mnoho skvělých přátel a těm všem patří mé obrovské díky. Mám vás moc ráda! 

 

Zdroj: HNB

Foto: Archiv Evy Bezpalcové

 

ČLÁNKY ROČNÍKU 2018/2019 SPONZORUJÍ