Dušan Poloz, Věřím, že se ještě v Česko-slovenských házenkářských vodách ocitnu
Uznávaný český trenér Dušan Poloz podepsal tříleté prodloužení smlouvy v norském klubu Follo HK, kam se v loňské sezóně po několika úspěšných letech s českou ženskou házenou znovu vrátil, aby navázal na úspěchy z roku 2008, kdy s týmem Follo HK vyhrál Norský pohár juniorů a rok 2010, kdy tento úspěch s týmem Bekkelagat Oslo zopakoval. " Ve Follo HK máme nastartovaný proces vrácení klubu do elitní ligy. Bude to těžká práce, ale základy už stojí a vedení klubu nám věří," říká k prodloužení zahraničního angažmá český trenér Dušan Poloz, který současně s norskými týmy vede slovenskou reprezentaci žen.
Prodloužil jste smlouvu v Norsku. Jak těžké bylo toto rozhodnutí?
Zase tak těžké rozhodování to nebylo. Tahle země mi opravdu přirostla k srdci a navíc jsem prodloužil smlouvu v klubu, kde jsem prožil nejkrásnější roky své trenérské kariéry. Přátelé, kterých mám v Norsku spoustu, mě přesvědčovali abych zůstal a pokusil se o opětovný úspěch, a když mi pak i má rodina řekla, že stejně patřím více do Norska, jak do Čech, bylo rozhodnuto.
Další tři roky zůstávám v Norsku, ale stejně uvnitř v sobě cítím, že chci české i slovenské házené i nadále pomáhat. Věřím, že se ještě v Česko-slovenských házenkářských vodách ocitnu.
Prodloužení smlouvy se vztahuje na trenéra A týmu nebo i koordinátora mládeže?
Smlouva se vztahuje na obě mé funkce, tudíž hlavní trenér mužů Follo HK a koordinátor trenérů mládeže Ski Handball, což je mateřský a partnerský klub právě Folla HK.
Vedení klubu je s vaší prací zjevně spokojeno. Jaké cíle jste tedy do následujících let dostal a změnil se nějak realizační tým, se kterým spolupracujete?
Není žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem je postup a stabilizace týmu v nejvyšší soutěži s vlastními odchovanci.
Právě v této době spolupracujeme s vedením klubu, ale i se všemi hráči, na vytvoření tříleté koncepce, která sebou přináší určité vize a hodnoty, kterých se chceme v následujícím období držet. Právě proto jsou zainteresováni na této cestě i hráči. I oni jsou totiž nedílnou součástí projektu, a proto se musí cítit spoluzodpovědní.
Co se týče realizačního týmu, tam jsem dostal volné ruce. Pracujeme na vytvoření trenérského týmu, který by se měl skládat z trenéra brankařů, kondičního trenéra, asistenta a mé osoby.
Ohlédneme-li se za lednovým MS mužů můžeme zaznamenat i vaši stopu v úspěchu Norské reprezentace, která byla na šampionátu stříbrná. Můžete nám popsat své pocity, když Norsko v semifinále tak parádně zazářilo?
Jsem nadále fanoušek české házené, který pracuje ve službách Slovenského svazu, ale když vidím hráče nebo hráčky Norska, kteří mi prošli rukama a teď hrají ve finálových zápasech mistrovství nebo Olympiády, je vždy pocit velmi příjemný. :-)
Norská mužská házena stála vždy v pozadí té ženské. Několikrát však byla velmi blízko semifinálové účasti, ať už za trenéra Gunnara Petersona nebo Robena Hedina. Nicméně až teprve nyní, dva roky po sobě, což jen potvrzuje, že to není náhoda, se Norsko dostalo do semifinále a nakonec letos i do finále MS ve Francii.
Paradoxem je, že tým je z větší části složen z mladých hráčů a jejich vrchol by mohl přijít během 2 až 4 let, a i proto odmítl současný trenér Christian Berge konkrétní nabídku z Flensburgu. Za to si v očích norské házenkářské rodiny vysloužil opravdu veliký obdiv a respekt.
Pyšný trenér. Kontaktoval jste své bývalé svěřence a pokud ano, co jste jim řekl ?
Měl jsem tu čest podílet se jako trenér na hráčském rozvoji Magnuse Jondala, Christiana O Sullivana a Pettera Overbyho. Se všemi třemi kluky jsem stále v kontaktu, bylo tedy automatické, že jsem jim okamžitě poslal zprávu s velkou gratulací.
Koncem června pořádáme v klubu Follo HK házenkářský kemp pro děti a právě Magnus Jondal, který vzešel do světové házené z tohoto klubu, bude hlavní tváří kempu, toho se zúčastní až 130 dětí.
Před nedávnem jste do rozhovoru HNB uvedl, že Norsko je oproti Česku úžasná komunita lidí, kteří drží pospolu a že i prezentace v médiích je na úplně jiné úrovni než tady. Můžete nám přiblížit jak probíhal návrat Norů z úspěšného šampionátu?
Musím podotknout, že návrat z velmi úspěšného šampionátu probíhal velmi klidně, protože ne celá výprava se vracela do Norska. Někteří hráči cestovali přímo ze šampionátu do svých klubů.
Když jsem ale v minulém rozhovoru mluvil o prezentaci házené v médiích, myslel jsem to tak, že aktivity televizních stanic a marketingové části Norského svazu jsou prostě úplně někde jinde. V Norsku se neustále pracuje na vytváření a prezentaci profilů úspěšných hráčů. Ti jsou pak velkými vzory pro děti, které ke svým oblíbencům vzhlíží a právě tím se vytváří výživné podhoubí pro neustále narůstající házenkářskou základnu.
Před nedávnem jsme na sociálních sítích i webových stránkách Follo HK zaznamenali, že vaše trenérské působení se rozrostlo o další činnost. Tentokrát se to týká házené se zaměřením na zdravotně postižené. Povíte nám něco o tomto projektu?
Myslím, že to bylo špatně pochopeno, není to o rozšíření mého trenérském působení. Follo HK, ve kterém působím, je jediným klubem v celém Norsku, který se zabývá tímto typem házené. Tým se už dokonce zúčastnil i mezinárodních utkaní v Holandsku.
Abych to ale uvedl na pravou míru, můj asistent Erik Horgen, který mi pomáhá u A týmu Follo HK, je platným členem týmu vozíčkářů. Pomáhá tak své ženě, která je hlavní organizátorkou celého projektu.
Fotka, kde já sedím na vozíčku, byla udělána na jednom z tréninků házenkářské školy, kterou jsme v klubu v době zimních prázdnin pořádali pro děti ve věku 8 -15 let. Jedním z témat, které jsme chtěli dětem představit a ukázat, byla právě házená na vozíčku.
Z hendikepovaných sportovců asi vychází mnohem větší energie, je to tak?
Hendikepovaní sportovci v sobě mají obrovskou chuť po životě a to je právě ta energie, která z nich bezesporu obrovsky vyzařuje. Nemohu to posoudit z pozice trenéra, ale jako člověka mě právě tato energie a jejich přístup ke sportu a životu vůbec, strašně moc obohacuje. Člověk si pak více uvědomí, že si má vážit maličkostí a zjistí, že je život někdy až příliš krutý, ale zároveň i velmi krásný.
Stále platí vzkaz házenkářské komunitě "Bavte se sportem a dělejte ho pro tu činnost a radost ze hry?"
Není nic důležitějšího než láska, ať už je to láska ke sportu či k jakékoliv osobě anebo činnosti, kterou člověk dělá. My jsme si vybrali házenou, protože ji máme rádi, tak ji prostě milujme a užívejme si ji.
Zdroj: HNB
Foto: FB Follo HK
