Další nejen reprezentační loučení

Na brněnském Super dni házené se s házenkářskou kariérou loučila také reprezentantka"Pozi" PAVLA POZNAROVÁ.

 

Pavla se do kádru seniorské reprezentace ČR začala prosazovat v roce 2005, ještě jako juniorka. Za stejný rok byla vyhlášena házenkářským talentem roku v České republice a záhy zamířila za její hranice, když přestoupila do francouzského velkoklubu z Mét. Na domácí palubovky se vrátila v roce 2010. Zúčastnila se Eura 2012 v Srbsku a MS 2013 také Srbsku. Vždy byla ceněna pro svou univerzálnost na postu spojky, přesto svůj poslední velký turnaj sehrála převážně na pozici pivota. Za reprezentaci odehrála 107 zápasů s bilancí 207 vstřelených branek, trenéři ji využívaly také jako exekutorku 7m hodů.

 

Pavla se tak trochu nedobrovolně rozhodla předčasně ukončit i klubovou kariéru a z házenkářských palubovek odchází nadobro. Co jí k tomu vedlo, jaké pocity zažívala když viděla hrát své spoluhráčky a co ji čeká v novém životě prozradila v rozhovoru níže.

 

 

Pozi, na Super dni házené v Brně ses loučila s reprezentací. Viděla jsem Tě během zápasu a mám pocit, že nervozita byla veliká, chvílema jsem čekala, že na palubovku sama skočíš, jaký to byl pocit když jsi stála u palubovky a holkám už mohla jen fandit?

 

„První poločas jsme seděli všichni pohromadě, ale po pauze jsme si stoupli vlastně vedle brány, nedokázali jsme usedět tak vypjatý zápas plný zvratů. Takže mé pocity byly jiné, než když běháš přímo na hřišti. Chtěla jsem tam skočit a pomoct...jakkoliv. To zná asi každý spo

rtovec, který skončí s aktivním hraním. Holky se vydaly, udělaly maximum..moc jsem jim to přála a držela palce, bohužel to nestačilo.“

 

Zřejmě ses loučila dvoufázově Napřed jen s repre týmem a pak následovalo to veřejné v brněnské hale, jak to vše na Tebe zapůsobilo?

 

„Bylo to moc emotivní. Pro mě už ani ne tak dojemné, protože jsem již byla s koncem kariéry smířená. Navíc se dostavila nostalgie neboť jsem si přesně před deseti lety poprvé čichla jako malé pískle k ženské reprezentaci právě v brněnské hale proti Rumunsku. Byl to taktéž dvojzápas mužů i žen. A to se zopakovalo až nyní po deseti letech. Taktéž jsme tenkrát nepostoupily..asi bude lepší vyměnit halu Chlapům se v Brně daří..ženám zase přeje atmosféra v Mostu, kde jsou lidi senzační. Nejvíc mě mrzí, že loučení bylo tak smutné kvůli nepostupu, ale život jde dál, holky budou dál makat, dala bych za ně ruku do ohně.“

 

Trochu záludná otázka. Kdo z reprezentace Ti bude nejvíce scházet a proč?

 

To není vůbec nic záludného, Hani. Úplně všechno!!!!..jelikož opravdu tam je tak neskutečná parta lidí. Říkám záměrně lidí a nejenom holek, protože všichni, co se kolem týmu pohybují a nebo se o něj starají, dělají svou práci na sto padesát procent. Vnitřní síla týmu je neskutečná! Absolutně se to nedá srovnat s tím, jaké to je v klubech. Myšleno teda v českých klubech. Setkala jsem se s takovým přístupem v České republice jenom jednou.  Bylo to ve Zlíně, kdy pro klub byly nejdůležitější Dušan Poloz, Polda Pazdera, Jarka Zahorovská, Staňka Botlíková a pan Sedláček. Ti se snažili do ČR přinést prvky zahraniční házené, komunikace a zázemí bylo v té době ve Zlíně na vysoké úrovni.Ale abych se vrátila, kdo mi bude nejvíc chybět..opravdu všichni..ikdyž asi úplně nejvíc moje dlouholetá dvojička Peťa Růčková.“

 

Co Tě vůbec vedlo k tomu, že jsi se rozhodla skončit s házenou úplně?

 

„Z fleku jsem to nečekala, abych pravdu přiznala. Ale okolnosti a nečí smyšlené domněnky postavené na nepravdách byly proti. Ke konci mě nevedlo nic, ale nakonec to dobře dopadlo. Věci se nedějí jen tak a jelikož věřím na osud, tak si myslím, že to tak opravdu mělo být. Ničeho nelituju, všechno bych udělala stejně. Jen škoda, že to rozhodnutí skončit nestálo na mně "

 

Bylo těžké říct házené sbohem? Jak aktivní holka jako jsi Ty dokáže být bez sportu, který milovala?

 

Kdybych ti tady tvrdila, že to nebylo těžké, tak mi sama nebudeš věřit. Já jsem se v ten okamžik cítila opravdu velmi zle, jelikož jsem nemohla už nikam jít hrát, kvůli tomu, že v lednu se uzavře trh a prostě musíš počkat až do nové sezóny. Ale myslím si, že jsem to vzala velmi dobře a uvědomila si, že sport se nedá dělat do nekonečna. Kor u nás žen...chceme jednou rodinu a děti. Tak jsem dozrála názoru, že pro mě bude přednější najít si práci, která by mě bavila a byla by perspektivní do budoucnosti. Sport na hřebíček samozřejmě nevěsím. Jsem vášnivý cyklista, zamilovala jsem se do místních zlínských kopečků. Čím dál tím víc objevuji taky krásu kolečkových bruslí, díky kterým se velmi často dopravuju po celém Zlíně (taková malá vesnička, ve které žiji :-). “

 

Když se ohlédneš za celou házenkářskou kariérou, zahraničí, Interliga, reprezentace co se Ti vybaví?

 

„Teď už jenom to dobré, to zlé jsem hodila za hlavu a řekla jsem si, že z takových věcí se neodrazím dál, nikam bych se neposunula. Jsem nyní mnohem pozitivnější, veselejší..ani to sama zatím nedokážu pochopit. Je to možná tím, že fyzická únava je úplně jiná od té psychické, kterou teď zažívám. Ale když vezmu každý pojem zvlášť, tak se mi vybaví Méty, Zlín a skvělá parta v reprezentaci. V globálu plno parádních lidí a neskutečné zážitky..to mi nikdo nevezme!“

Zůstal Ti nějaký sportovní sen, který se nepodařilo splnit?

 

„Když jsem byla malá, tak jsem vždycky strašně moc chtěla na Olympiádu. Ale tak to byla nereálná cesta..takže jsem si v podstatě splnila všechny své sny. Hrát na MS, ME, Ligu mistrů.“

 

Budeš jezdit na reprezentační zápasy holkám fandit nebo za celou házenou chceš zavřít dveře?

 

„Musím říct, že dveře opravdu nezavírám. Na reprezentační zápasy zcela jistě nezanevřu. Pokud všechno skloubím tak, aby mi vyšel čas, ráda se za holkami vydám a pojedu se podívat na reprezentační zápas. Ikdyž tipuji, že většina bude v budoucí době hrána v Mostě. Je tam neskutečná atmosféra a navíc vítězná půda. To je pro mě ze Zlína krapet z ruky , ale třeba se naskytne příležitost."

 

Už sis vybrala, čemu se chceš věnovat, kam budou směřovat profesní cíle následujících let?

 

„Anooooooooo Už jsem si vybrala. Spíš všechno do sebe tak nádherně zapadlo, že to opravdu nemůže být lepší. Ikdyž zákonitě moje nadšení a dobré časy musí něco zase srazit na kolena. To je sinusoida života, jak tomu pracovně říkám Ale teď si užívám ty chvíle na plné obrátky a učím se novým věcem. Jsem šťastná.“

 

Povíš našim fanouškům něco o Tvé nové profesi?

 

„No jasně!!! Tímto bych všechny chtěla srdečně pozvat na livestylové stránky www.cihlostavby.cz, které zastupuju pro Českou republiku. V podstatě se web zabývá rodinnými domy. Lidé tam můžou najít inspiraci pro výstavbu domu, ale i řešení interiéru při případné rekonstrukci. Krásnými fotkami nebo videi se můžou nechat unášet a brouzdat na našich stránkách. Připadně se vzhlédnou v něčem, co se jim líbí a zútulní si své obydlí. Postupně se stránky plní články, obrázky, ale i videi. Je to něco, co mě opravdu baví a vidím v tom obrovský potenciál. V září se dokonce vydáváme vystavovat na veletrh Forarch v Praze, takže se klidně všichni stavte. Ti, co se chystají stavět, tak bezpodmínečně. “

 

Házená je minulost, nový život začíná, ale přesto se zeptám, chtěla bys ještě naposledy prostřednictvím HNB vzkázat něco svým bývalým spoluhráčkám nebo realizačním týmům ať už reprezentace nebo klubů?

 

"V první řadě bych chtěla poděkovat klubu HC Zlín, který mě vychoval od mala. Nechtěla bych opomenout žádného trenéra, proto raději nebudu jmenovat. Oni ví, koho se jich to týká. Kdo byl můj první trenér, kdo mě vytáhl do žen a kdo mi znova dal chuť házenou hrát, když jsem byla na dně a už jsem nechtěla pokračovat. Jediný, koho zmíním, je pan Olda Zámorský, který již bohužel mezi námi není. Byl to skvělý člověk a vynikající trenér."

 

A co fanoušci, vždy jsi je hodně bavila. Asi dlouho nezapomeneme na komentáře Jariny s Pepinou ze srbského Eura 2012. 

www.youtube.com/watch?v=S_fzyhZlXPY&list=UUAt1bB_cyZv6KYU37Vtiswg

 

„Chtěla bych poděkovat všem fanouškům a především pak těm, kteří za námi stáli, i když se prohrálo, pořád věřili a neustále nás podporovali. Takových bylo opravdu poskromnu, ale existují a to je důležité. My jako vrcholoví sportovci sami víme, že to třeba dneska bylo špatný, že se na to nedalo dívat, ale je potřeba si uvědomit, že jsme jenom lidi a ne roboti, dělat chyby je lidské...často říkám, že každý, kdo střílí, ten gól dát chce. Ale.....to tak prostě je a ten moment se nedá vrátit zpět. Proto se, milý fanoušci, snažte někdy pochopit tento lidský faktor...Myslím to samozřejmě v dobrém. Beru to tak, že když lidí, kterým jde vlastně o to samé-házenou, na sebe nebudou štěkat a budou chtít ten náš sport lépe propagovat a zvýšit jeho kvalitu a úroveň, tak v ten moment je šance se někam posunout! Ne když na sebe budeme takoví a makoví mezi sebou a hanit jeden druhého. Každý děláme chyby.“

 

Úplně závěrečná věta Tvé házenkářské kariéry bude jaká?

 

„Všem těm, se kterými jsem měla možnost hrát velmi moc děkuji. Protože opravdu to se mnou není někdy jednoduché! Občas se věci na povrchu mohli zdát jinak než jsou uvnitř. Ale až doba zrání ukáže to pravé bohatství. A teď nemluvím o slivovici nebo víně :-D :-D . Všem těm, od kterých jsem se mohla něco naučit opravdu děkuji z celého srdce.“

 

Závěr k tomuto rozhovoru se mi píše velice těžce. Sama v sobě přemýšlím nad tím, zda bylo rozhodnutí Pozi opravdu nutné? Nevím jak Vám ostatním, ale mně osobně bude tahle ženská v házené prostě chybět. Když opomenu fakt, že odchází šikovná házenkářka, odchází hlavně člověk, pro kterého nikdy nebyl problém v čemkoli pomoci. Pozi je člověk, který kolem sebe šíří úsměv a radost ze života. Ano, někdo mi může oponovat tím, že je Pozi neřízená střela. Možná je, ale ruku na srdce, kdo z nás je bez chyb? NIKDO! :-)

 

Pavlo, předně děkuji za poslední házenkářský rozhovor. Přeji Ti hodně štěstí do nového neházenkářského života. Ať Tě naplňuje vše co děláš, a jsi v nové profesi spokojená a úspěšná. Pokud si mohu dovolit ještě jedno osobní přání, zůstaň i nadále fanynkou našich stránek a potažmo i celé české házené.

 

Za celé HNB a fanoušky stránek HODNĚ ŠTĚSTÍ!!! :-)

Reprezentace

Házená je pro Anetu Rytířovou skoro dennodenní záležitostí

Aneta Rytířová, které bude letos v srpnu osmnáct let, se svému sportu věnuje naplno. Tréninky a zápasy jí zabírají šest dní v týdnu. Hraje za starší dorostenky a ženy Házené J. Hradec, zároveň je také členkou české reprezentace juniorek. „Aneta je nesmírná bojovnice, hraje stylově, umí...

Auf Wiedersehen, Legende!

Zavázat tkaničky od bot, obléct dres a vstoupit na palubovku naplněné haly předvést další skvělý výkon v nejprestižnější lize světa. Poslední 3 roky navíc s kapitánskou páskou, jejž přišla jako odměna za maximální loajalitu a věrnost jedinému klubu. Z druhé ligy mezi špičku...

Po Luzumové Zdráhala. Český kanonýr EHF hráčem měsíce

Zatímco Iveta Luzumová po skvělých klubových výkonech a šampionátové tečce před koncem roku okouzlila evropské házenkářské experty, teď ji svým střeleckým vystoupením na šampionátu v Chorvatsku následoval nejlepší střelec EURA a český kapitán Ondřej Zdráhala. Byl vyhlášen EHF hráčem měsíce...

Jan Sobol - Radost s pachutí hořkosti

Skoro filmový příběh teď zaslouženě prožívají čeští házenkáři na mistrovství Evropy v Chorvatsku. Tento příběh se však skládá ze střípků, které někoho těší a jiného mrzí. Celkem 16 nominovaných hráčů odjelo na vysněnou akci. Akci, která je pro českou házenou jedním z nejdůležitějších...

EHF EURO mužů 2018 začíná

V Chorvatsku odstartovalo dlouho očekávané EHF EURO 2018, na kterém má česká házená hned několik zastoupení. Krom českého reprezentačního týmu zastupují Česko také člen Exekutivy IHF, pan František Táborský, EHF delegát Jiří Konečný a mezinárodní dvojice sudích Václav Horáček a Jiří...

ČESKÁ REPREZENTACE A EURO 2018

Česká reprezentace na posledním Mistrovství Evropy chyběla. Tenkrát svěřencům trenérů Kubeše a Filipa zabránili v cestě na šampionát Makedonci, tolik neoblíbený soupeř českého týmu. Když odbočíme, se samotným soupeřem česká reprezentace sehrála bitvy nejen v kvalifikační skupině, ale také...