Chtěli jsme se vyhnout tlaku, teď prostě musíme vyhrát, hlásí Hrstka

Celkem devětkrát startovala reprezentace České republiky na závěrečném turnaji mistrovství Evropy. Do své již desáté mise vstupovala proti Rakousku do zahajovacího utkání s nelichotivou bilancí. Šestkrát byla ve svém prvním představení neúspěšná. A tento historický strašák opět zamotal s ambicemi a plány našeho týmu i letos. Rakušané v koncovce do té doby nesmírně vyrovnaného utkání rozhodli o svém vítězství a o zisku prvních dvou bodů. Před Čechy tak stojí zápas o všechno. Jako už tolikrát. A jako tolikrát před tím, zase bude soupeřem Makedonie.

Letos bolí bodová ztráta z úvodního zápasu o něco více než v letech předešlých, zmínit můžeme dva hlavní důvody. Za prvé, namísto tří týmů postupují ze skupiny pouze nejlepší dva celky. V takové situaci bolí každý ztracený bod. A za druhé, Češi nestáli proti gigantovi aspirujícímu na celkové prvenství v turnaji. V postupové matematice se tentokráte se dvěma body počítalo. Rozhodně nemůžeme označit vítězství Rakušanů za překvapivé. Domácí kulisa byla jen jedním z faktorů, na kterých pořadatelský celek postavil své vítězství. Tým pod vedením slovinského trenéra Aleše Pajoviće dělá postupné kroky směrem k evropské elitě. Do té je ale ještě dlouhá cesta a aktuální síla a dispozice rakouské házené jsou srovnatelné s tou českou. Své o tom věděl bezprostředně po zápase i Ondřej Zdráhala: „To jestli, prohrajete se Španělskem o gól, nebo o sedmnáct, je v závěru úplně jedno. My jsme teď ale proti Rakousku potřebovali vyhrát. Já osobně jsem chtěl postoupit ze skupiny se dvěma body.“

K mikrofonu HNB tentokrát po utkání zamířil Jakub Hrstka, který držel svými góly český tým neustále na dostřel soupeře. 2 krásně technicky provedené sedmičky, k tomu další 4 zásahy z jeho vlastního prostoru levého křídla. Nejlepší střelec zápasu na české straně dostal oddych jen na minutu a půl, zbytek šedesátiminutového intervalu strávil na hřišti. Úspěšně se mu dařilo téměř úplně eliminovat Roberta Webera, nejzkušenějšího hráče rakouského výběru. Na odvrácení celkové porážky to ale bohužel nestačilo.

Kubo, jak by si zhodnotil dnešní utkání?

Do zápasu jsme podle mě vstoupili dobře, dařilo se nám držet koncentraci v obraně. Vyrovnaný poločas jsme dotáhli do vítězství o jeden gól a řekli jsme si, že v tom musíme pokračovat, ideálně ještě zvýšit aktivitu. Jenže Rakousko se dostalo hned v úvodu třemi rychlými góly do vedení, které drželi celý druhý poločas. My jsme ale neskládali zbraně, soupeře jsme se drželi, nakonec jsme si došli i pro remízu. Bohužel jsme v situaci, kdy jsme prohrávali o gól a úspěšně několikrát ubránili, chtěli rozhodnout co nejrychleji a zbrkle jsme párkrát zakončili, to podle mě dnes rozhodlo.

Od začátku jsme věděli, že velkou zbraní soupeře je Nikola Bilyk. Dnes to jasně potvrdil…

Ano, my jsme věděli, že mají, v uvozovkách, dva střelce, kterými jsou Janko Bozović a Nikola. Bohužel dnes co Bilyk vystřelil z dálky, to byl gól. Nám se výborně dařilo krýt rychlé protiútoky, ale v postupném útoku dal Bilyk všechno, co na bránu poslal.

Ty sám si na své straně poměrně úspěšně hlídal dalšího nebezpečného hráče, Roberta Webera.

To byl hlavní cíl, museli jsme se rychle vracet, křídla jsou v rakouském nároďáku hodně nebezpečná, ať už Weber, tak na druhé straně Santos a Frimmel.

Musím se zeptat na rozhodčí, bavili jsme se už před turnajem o tom, zda nepodlehnou tlaku domácího prostředí a několik sporných momentů tam opravdu bylo.

Já si nemyslím, že by to hrálo nějakou velkou roli. Zápas rozhodčí zvládli na velmi dobré úrovni, rozhodli opravdu jen maličkosti, bohužel, v náš neprospěch.

První utkání českému týmu v minulosti několikrát nevyšla a nakonec z toho byly i úspěšné turnaje, například v roce 2010, či poslední šampionát v roce 2018. Půjde se tak do dalšího zápasu s čistou hlavou?

My jsme ten první zápas vyhrát chtěli, abychom byli v pohodě, abychom mohli nastoupit proti Makedonii bez pocitu tlaku. Dnes to nebyl ten nejdůležitější zápas, prostě to nevyšlo, podíváme se na video, rozebereme chyby a s čistou hlavou nastoupíme proti Makedonii, kde musíme bezpodmínečně zvítězit.

Je na tobě vidět, že si atmosféru každého zápasu užíváte a neskrýváte emoce. Dnes byla atmosféra jak díky domácím, tak díky našim fanouškům parádní.

To určitě nejsem jenom já, celý mančaft rád hraje před takovou kulisou, jako je ta dnešní. To nás žene dopředu a když jsou navíc vaši fanoušci slyšet, tak jako dneska, tak si to opravdu užijete. Fanoušci byli opravdu skvělí a já doufám, že přijedou i na další zápasy.

Pošramocená nálada mohla ale přeci jen dostat rychlou náplast. Do druhého utkání dne proti sobě nastoupili druzí dva oponenti České republiky, výběr Ukrajiny a tolik neoblíbená Severní Makedonie. Favorit utkání byl sice v tomto případě jasný, jenže nevyzpytatelnost prvních zápasů turnaje se projevila i zde. Ještě pár vteřin před koncem zápasu svítí na dvou velkoplošných obrazovkách vyrovnaný stav 25 : 25. U míče je ale Kiril Lazarov. Po rozehrání devítky se na chvíli zastaví a vteřinu se neděje nic. Poté ale udělá levoruká spojka francouzského Nantes několik kroků a z výskoku tvrdou ranou střílí svůj reprezentační gól číslo 1777. Jak symbolické pro nejspíše nesmrtelného hráče, jehož dres zdobí právě sedmička. Druhé dva body do „české“ skupiny si připsala tím pádem Severní Makedonie. Jaká škoda. Remíza by byl mnohem příhodnější výsledek, byť v konečném součtu by vůbec nic neměnil na alfě a omeze stojící mezi Českem a vysněným postupem.

Češi v neděli musí porazit Makedonii. Opět, znovu a zas bude jeden z těchto týmu po závěrečném hvizdu v případě porážky ve vzájemném zápase od postupu velmi vzdálen. Češi v případě neúspěchu mohou na postup rovnou zapomenout. Rozhodne se zítra!

Zdroj: HNB

Foto: EHF + Ivo Dudek

ČLÁNKY ROČNÍKU 2019/2020 SPONZORUJÍ